Dítě přijde na svět a v první fázi není snadné rozpoznat, kde končí matka a začíná dítě. Matka a syn jsou provázání vzájemnou láskou. Tento vztah je obzvlášť choulostivý, protože synové na rozdíl od dcer vstupují do milostných a sexuálních vztahů s osobami stejného pohlaví, jako je jejich matka. Aby došlo ke správnému psychologickému rozlišení od potenciální partnerky, musí se syn naprosto oddělit od matky. Pokud k tomu nedojde, zůstávají hranice teritorií nejasné a syn propůjčuje ženě atributy své matky. Syn potřebuje nějakou osobu, aby ho přetáhla na mužskou stranu světa. Přirozeným řemeslníkem tohoto oddělení býval vždycky otec. Proto musí být otec přítomen. Některé primitivní národy vykonávají dlouhé rituály, aby zrušili mimořádně silné pouto mezi matkou a synem. V některých národech nesmí syn vidět matku od puberty do dne, kdy se ožení. Sňatek matky se synem V úplné rodině otec působí jako přehrada mezi matkou a synem. Když je trojúhelník porušený, žena si často udělá svého partnera ze svého syna. To povede k jakémusi symbolickému manželství. Chybí-li otec, který by zahradil synovi cestu k matce, zůstanou si syn s matkou vzájemným rukojmím často až do konce života. Žena může být také pohlcena svou mateřskou funkcí. Pokud se cítíte dobře, když je dobře vašemu synovi a zle, když je zle vašemu synovi, jste částečně pohlcena svou mateřskou rolí. Propuká válka V pubertě špatně prosazující se syn, který postrádá mužské vzory, s nimiž by se identifikoval, se pokusí překročit matčina pravidla, aby získal svou vlastní mužskou identitu. Propuká válka. V synově nevědomí se probouzí strach, že zůstane zajatcem matčina světa. Když žena pochopí o co se jedná, bude vnitřně méně trpět a může synovi přechod do dospělosti usnadnit. Je na čase, abyste si vzpomněla na ženu ve vás. Probuzení hrdiny a válečníka v dospívajícím chlapci je projevem duševního zdraví, protože ukazuje, že přirozená spontánnost nebyla výchovou zcela zničena. Někdy se však situace vyvíjí opačně. I matky z úplných rodin uvádějí, že od určitého věku je synové odmítají poslouchat. To vyžaduje, aby byl přítomen otec. Pro matku je důležité, aby měla partnera nebo nějaký zájem, který v ní probudí ženu. Nejlepší způsob, jak se vyhnou válce je naučit se vytyčovat hranice. Matka se musí naučit pozvolna uvolňovat sevření, aby se uchránila před nevděkem syna, který se v duchu archetypu hrdiny chce od puberty dál stále více prosazovat. Jednou ze základních potřeb je sexualita. Rodič opačného pohlaví slouží dítěti k tomu, aby si potvrdilo svou sexuální odlišnost. U mnoha synů však není tato sexualita matkou potvrzena a přechází se prostě mlčením. V horším případě se pak otevřeně hanobí. Hodně matek zklamaných intimním vztahem s manželem nemá daleko k tomu, aby nenáviděly sex. To vede k tomu, že sexualita synů není kultivována v rodinném kruhu, a proto zůstává hrubá (pornografie, striptýzové bary ap.) Narcistní trauma matky Matka, která má nedostatek sebeúcty, veškeré úsilí napne k tomu, aby se jí povedlo dítě a ona tak získala hodnotu a zvýšila si sebeúctu. Na dítě se tak dívá jako do zrcadla. Rodičovské trauma navodí pravděpodobně stejný problém u dítětte. Někdy je narcistní trauma matky natolik hluboké, že k udržení vlastní sebeúcty vyžaduje naprostou dokonalost jak od sebe tak od dětí. Dítě se chce zalíbit. Žije v traumatizovnaém a deprimovaném prostředí, začne se chovat stejně a stane se perfekcionostou. Tato generace se pojmenovává jako generace obětovaná na oltář dokonalosti. Drama hodného chlapce Přijmout svou vlastní citlivost je pro muže o to těžší, že mu uspořádání společnosti naprosto nevychází vstříc. Bez jejího přijetí by ale nedokázal ztělesňovat skutečné mužství. Mužské city by byly pouhou kopií citů ženského světa. Hodný chlapec má ve svém nitru žravou obludu, která ho vrhá do pekla výčitek, pochyb a pocitů viny, jakmile se odváží vyslovit, co si skutečně myslí, a chovat se podle svých citů. I když tím ohrožuje své zdraví, je mnohem raději jemný a soucitný, než aby musel čelit draku, který je schopen roztrhat ho na kousky a rozmetat poslední zbytky jeho sebeúcty, pokud se poklusí překročit zakázané území. Hodní chlapci v sobě nosí velkou prázdnotu, kterou se jim ne vždy podaří zaplnit s úspěchem. Snaží se uniknout svým citům prací. Nakonec už si neberou žádnou dovolenou a už předem si vyplňují všechen volný čas. U hodného chlapce jsou často nadměrně aktivovány ženské vlastnosti. Proto má strach prosazovat své mužství a sexualitu. Muž nemůže být plně sám sebou a opravdově milovat, dokud se nenaučí čelit strachu, že bude odmítnut svou matkou, dokud nenajde odvahu se od ní oddělit. Za přetvářkou hodného chlapce je vztek. Když v prázdnotě života hodného chlapce zakotví nějaká žena, znovu v něm vzplane hněv. Touha partnerky po pozornosti vede k nebezpečí, že nebudou respektovány jeho hranice a s jeho osobním světem se bude jednat tak, jako by za nic nestál. Závěrem můžeme konstatovat, že podstatnou vlastností hodného chlapce je snížená sebeúcta. Hledá uznání u druhých, proto je hodný, vyrovnaný, pracovitý a marnotratně plýtvá svým časem. K čemu je hodnému chlapci, že ho mají všichni rádi, když ve vlastních očích ztratil veškerou hodnotu? Dnes nebo zítra, dříve nebo později je potřeba najít odvahu k doznání hříchu proti životu a poslechnout svůj vnitřní hlas. V opačném případě zahyneme v nejúplnější absurditě, ztratíme smysl svého života a prameny vnitřní obnovy vyschnou. Další část: Partnerské vztahy

Václav Lexa

Literatura:
Corneau, Guy: Anatomie lásky : vztahy otec-dcera, matka-syn a jejich vliv na budoucí partnerské vztahy , Portál, 2000