Grano Salis - Kdy začíná lidská víra doopravdy (od Františka )

poslal Frantisek100

Oko napsal svoje názory možná v dobré víře, že se probudí rozumná diskuze, ale nakonec se vše točí kolem papežství bez ohledu na to, co cítí a čemu věří člověk, který upřímně věří v Boha bez ohledu na to, v jaké je církvi, křesťanském společenství nebo v sektě.

Proč jeho článek vyvolal tolik reakcí ?

Mně se moc líbil, byl pravdivý a upřímný. Já sice nesouhlasím s papežstvím a nelíbí se mi, jak je uctíván a jakých poct se mu dostává. Myslím si, že takové pocty patří jenom Kristu a že by se slušelo chovat se skromně. A že by si to měl nakonec uvědomit sám papež a nenechat se titulovat Svatý Otče. Jsou to pro mne věci, které jsem nepochopil. Ale já nechci psát o tom, co nás rozděluje

Oko přece správně uvedl, že člověk je ospravedlněn pouze milostí, což lze doložit mnoha verši z Písma.

Já k tomu dodávám. Abych pochopil, co pro mne učinil Ježíš a Bůh, musím si uvědomit, jaký jsem. Proč mne Bůh milostí ospravedlnil ? Řada lidí si nepřipustí, že oni jsou nějací špatní. Dokud mne však život a okolnosti nepřinutí nepokleknu na kolena, nepřiznám si svoji ubohost a jako Pavel nezvolám:

Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.
19 Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
20 Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.
21 Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo.
22 Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím;
23 když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy.
24 Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?

Toto si musím uvědomit a tady cítit, že jako takového mne Bůh nemůže přijmout a zasloužím smrt. Tady se díky Boží lásce stane ten zázrak, kdy zvolám: Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho!..... Rozpláču se zvláštním štěstím a cítím neskonalý dík.

A dále si uvědomím:

Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,
11 neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben.‘
12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť
13 ‚každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen‘.

A tak se ptám, copak věřící třeba v katolické církvi nevzývají jméno Páně ? Proč jim jiní předhazují, že nebudou spaseni, protože věří špatně ?

Co se stane s člověkem, který se znovuzrodil, přijal Ducha Božího, pochopil ospravedlnění z milosti? Jistě, že se raduje. Však je to důvod k radosti a lék na všechny deprese. Je tu na největší a nejpevnější naděje, že život má smysl a cíl. Jdeme za Ježíšem, chceme směřovat k Bohu, do nebe, kde zatím fyziky nejsme. A co dál v životě? Zůstaneme stejní jako dříve ? No, určitě ne! To víra v Ježíše Krista, jehož Duch vstoupil do našeho srdce, a naděje v nás vytváří vědomí něčeho pevného, což je naše jistota, a to nás musí změnit i v tomto fyzickém světě. Naši víru upevňujeme a zdokonalujeme jednáním čili skutky. A tady je kámen nedorozumění. Pak se stane, že někteří začnou nás považovat za lidi, kteří se spoléhají jen na skutky.

Ale Jakub vysvětluje ohledně skutků a víry ?

14 Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
16 a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad,“ ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
18 Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.

Oko nepsal nic o papeži apod, ale nakonec se diskuze zvrhla hlavně na toto téma. Jedině Bůh vidí do srdce lidí a zná i jejich skutky. Víra - to je podobně jako toto podobenství:

Podobenství o hřivnách14 Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;
15 jednomu dal pět hřiven, druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.
16 Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.
17 Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě.
18 Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.
19 Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.
20 Přistoupil ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.‘
21 Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘
22 Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.‘
23 Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘
24 Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: ‚Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
25 Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.‘
26 Jeho pán mu odpověděl: ‚Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.
27 Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.
28 Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!

29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.

30 A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů

Víra je také hřivna, která potřebuje růst. A skutky k tomu patří.

Tak si mne zkritizujte, že jsem se zastal bratrů katolíků., ale nezapomeňme:

3 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
4 Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!
5 Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.

Takovou třískou u mnohých je asi pýcha.

Kdyby pýcha byla Boží vlastnost, pak by pyšný měl být sám Ježíš. Ale On dokonce svým učedníkům jako ten nejponíženější služebník umyl nohy.

Hezký den František a nezlobte se.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace