Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Matěj.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 16615, komentáře < 7 dní: 257, komentářů celkem: 427687, adminů: 60, uživatelů: 5242  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 74 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116133716
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA
Vloženo Pátek, 04. únor 2011 @ 21:22:56 CET Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Nejsme-li dokonale osvobozeni od zákona, neznáme plné vysvobození z hříchu.

Sedmá kapitola Římanům je pro mne novým poučením. Je mi ukázáno, že jsem v „těle“ (Ř 7:5), že jsem „tělesný“ (7:14) a že „nepřebývá ve mně, to jest v těle mém nic dobrého“ (7:18). Toto se nevztahuje jen na hřích. Vztahuje se to i na otázku, jak se líbit Bohu. Nezabýváme se zde jen samotným hříchem, ale i člověkem v jeho tělesnosti. To poslední v sobě zahrnuje první, ale vede nás o krok dále a ukazuje na to, že v tomto stavu jsme zcela bezmocní a že „ti, kteří jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou“ (Ř 8:8). Jak jsme na to přišli? Bylo nám to ukázáno pomocí zákona.

Čím více se snažíme dodržet zákon, tím více se projevuje naše slabost. Potřebujeme mít bezesporný důkaz naší slabosti. Proto nám Bůh dal zákon. Můžeme tedy prohlásit s veškerou úctou, že nám Bůh nedal zákon proto, abychom ho dodrželi, ale proto, abychom ho porušili. Věděl, že zákon nedovedeme dodržet. Zákon byl dán proto, abychom se stali porušovateli zákona. Právě zákon ukazuje naší pravou povahu. Když od nás Bůh nic nechce, všechno vypadá velice dobře, avšak jakmile něco od nás požaduje, je to příležitost, v níž se projeví naše hříšnost. Bůh ví, kdo jsem a ví, že od hlavy až k patě jsem plný hříchu. Ví, že jsem vtělená slabost a že nedovedu nic vykonat. Potíž je v tom, že já to nevím. Chci se mu líbit a konat jeho vůli. Tak člověk hledá poznání jeho vůle a snaží se ho poslouchat. Najednou však učiní zvláštní objev. Myslel si, že může činit Boží vůli a že ji miluje, ale postupně zjišťuje, že ji ne vždy miluje. Někdy dokonce cítí odpor k jejímu plnění a často zjišťuje, že právě když se snaží ji plnit, že na to nestačí. Čím více se člověk snaží konat Boží vůli, tím méně se mu to daří. Konečně dospěje k závěru, že Boží vůli vlastně nikdy nemiloval a prosí Boha o touhu a sílu tak činit. Vyzná svou neposlušnost a slibuje, že již nikdy nebude neposlušný. Jen povstane od modlitby a už opět klesá; ještě než dospěje k vítězství, je si už vědom své porážky. Nakonec však opakuje slova ap. Pavla: „Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně (to jest v těle mém) dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám. Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci“ (Ř 7:18-19). Ne, zákon nebyl dán proto, abychom ho dodrželi. Byl nám dán při plném vědomí, že ho porušíme, a když jsme ho naprosto nedodrželi a vidíme svou naprostou bídu, splnil své poslání. On je naším učitelem a přivádí nás ke Kristu.

Milost znamená, že Bůh činí něco pro mne; zákon znamená, že něco je konáno pro Boha. Bůh má určité svaté a spravedlivé požadavky, které vkládá na mne – to je zákon. Když tedy zákon znamená, že Bůh žádá ode mne plnění určitých jeho požadavků, osvobození od zákona značí, že Bůh to už ode mne nepožaduje, ale že to splní sám. Jakmile se snažíte zalíbit se takto Bohu, stavíte se sami pod zákon. Musíme si uvědomit, že chyba nespočívá v zákoně. Pavel praví: „Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté a spravedlivé a dobré jest“ (Ř 7:12) Požadavky zákona jsou oprávněné, ale osoba, na kterou se vztahují, je neoprávněná. Jsem člověk „prodaný hříchu“ (Ř 7:14) „Hříchu jsem nepoznal, než skrze zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl zákon neřekl: Nepožádáš!“ (7:7) Ať prožíval jakékoli zkušenosti s ostatním zákonem, bylo to desáté přikázání, které doslovně přeloženo zní: „Nebudeš si přát“ a to ho zasáhlo. Tady se setkal s úplnou porážkou své vlastní nemohoucnosti – „nebudeš si přát“ zalíbit se jemu.

Co znamená pro denní život být osvobozen od zákona? To znamená, že od nynějška nekonám nic pro Boha. Nikdy se již nesnažím líbit se jemu. „Jaké je to učení!“ zvoláte. „Jak strašné bludařství!“ Vzpomeňte si však, jakmile se snažím líbit se Bohu „v těle“, okamžitě se stavím pod zákon. Přestoupil jsem zákon a zákon za to určuje trest smrti. Jsme naprosto přesvědčeni, že na to sami nestačíme, a proto se již nesnažíme zalíbit se Bohu na základě našeho starého člověka. Jsme zoufalí samí nad sebou a tak ustává naše snažení a vkládáme veškerou svoji naději v Pána Ježíše, aby mohl ukázat svůj zmrtvýchvstalý život v nás. Bůh pracuje v nás. Osvobození od zákona neznamená, že jsme vysvobozeni od plnění Boží vůle a už vůbec ne, že žijeme protizákonně. Právě naopak!

Boží požadavky se nezměnily, ale my sami nejsme povinni je plnit. Díky Bohu, že On je zákonodárce na trůně i plnitel zákona v mém srdci. On dal zákon a sám ho i zachovává. On klade požadavky a On je též plní. Pokud se snažíme sami něco dělat, On nemůže konat nic. Právě pro toto naše snažení padáme a znovu padáme. Bůh nám chce ukázat, že sami nemůžeme dělat absolutně nic a naše zklamání a rozčarování nikdy nepřestane, dokud to plně nepochopíme. Zachraňovali jste někdy tonoucího člověka, který v panice kope kolem sebe a snaží se ze všech sil udržet nad hladinou? Tonoucí člověk může být zachráněn teprve, když už je naprosto vyčerpán a přestane usilovat o svou záchranu. Vidíte, teprve když se vzdáte své záchrany, vezme nás Bůh do svých rukou. Čeká, až jsme na konci svého úsilí a nemůžeme pro sebe nic udělat. Bůh odsoudil vše, co náleží starému stvoření a přibil to na kříž. Tělo není k ničemu. Snažíme-li se konat něco ve vlastní síle, odmítáme tím ve skutečnosti Kristův kříž.

Vidíme zákon a myslíme, že musíme splnit jeho požadavky. Musíme však pamatovat na to, že zákon sám je sice spravedlivý, avšak nemůže být dokonale naplněn nespravedlivou osobou. „Bídný já člověk“ (Ř 7) se snaží splnit požadavky Božího zákona a v tom spočívá jeho trápení. Neustálé opakování tohoto kratičkého slovíčka „já“ v této kapitole je klíčem k jeho nemohoucnosti. „Nečiním (já) to dobré, což (já) chci, ale činím (já) to zlé, čehož (já) nechci“ (7:19). Zjistili jste, že vaše tělo je mrtvé pro plnění Boží vůle? Nemáte těžkosti, když mluvíte o světských věcech, ale jakmile se snažíte hovořit o Božích věcech, je váš jazyk svázán. V našem těle je něco, co nejde dohromady s Boží vůlí. Naneštěstí „bídný člověk“ neprojevuje jen svou bídu, ale zároveň klade i správnou otázku: „Kdo mne vysvobodí z tohoto těla smrti?“ Kdo? Dosud něco hledal, nyní jeho naděje spočívá jedině v něm. Dosud hledal v sobě samém řešení svých těžkostí, nyní hledá Spasitele. Najednou je jakoby bleskem osvícen a jeho zoufalý výkřik se mění v píseň chvály. Vždyť nalezl odpověď na svou otázku: „Děkuji Bohu skrze Jezukrista Pána našeho!“ (Ř 7:25). On dokonal na kříži všechno pro naše odpuštění a udělá vše i pro naše osvobození. V obojím případě je On vykonavatelem. „S bázní a třesením spasení své konejte. Bůh zajisté jest, kterýž působí ve vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své“ (Fp 2:12). Bůh sám chce učinit vše, protože jemu patří veškerá sláva. Kdybychom konali část díla sami, měli bychom i podíl na slávě. Veškerá sláva je Boží, a proto koná sám i veškeré dílo od počátku až do konce.


Podobná témata

Zamyšlení

"OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA" | Přihlásit/Vytvořit účet | 39 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA (Skóre: 1)
Vložil: kdokdykam v Sobota, 05. únor 2011 @ 10:30:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nějak tak to se zákonem zřejmě je. Přesto si dovolím dodat, že máme například zákon, který nám nedovoluje krást. Nevím však o zákonu, který by nám zakazoval rozdávat (nemyslím nakradené). Zákon nás tedy omezuje ve věcech Bohu nelibých, ale nebrání nám ve věcech Bohulibých. Nemyslím si, že by nám Bůh bránil v rozdávání a to přesto, že nic není naše. I lásku, kterou jsme schopni cítit, jsme obdrželi jako součást stvoření, tedy od Boha, je tedy vlastně Jeho. Neznamená to snad ale, že tou láskou nemáme působit na své okolí, že se o ni nemáme dělit.  Že je to snad dokonce něco, co by se Bohu nelíbilo. Cokoli učiníme někomu z lidí, učiníme přece Bohu.  Že by to byla zbytečně zapsaná myšlenka? 



Re: OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA (Skóre: 1)
Vložil: Hujer (dedayaga@centrum.cz) v Sobota, 05. únor 2011 @ 21:57:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejsme-li dokonale osvobozeni od zákona, neznáme plné vysvobození z hříchu.

Nevím kdo by měl koho osvobodit od zákona. Ježíš řekl že zákon nepřišel zrušit ale naplnit. Já tomu rozumím tak že ho přišel vymáhat v podstatě jeho znění. Takže už neplatí že kdo zcizoloží se dopustí hříchu ale už ten kdo na to pomyslí hřeší. Když z tebou sestavenýcho okecávání vytrhnu tvou první úhelnou větu tak ti to spadne celé na palici.  Co s tím teď budeš dělat rozumbrado?



Re: OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 06. únor 2011 @ 12:34:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Příliš mnoho lidí tady chodí jen proto, aby se povzbudili ve svém náboženství, a ne aby se dozvěděli pravdu o sobě. Nějak nevidím rozdil mezi všemi těmi, kteří vyznávají jakékoliv jiné náboženstvi. např. hinduisté, budhisté, mohamedáni a ty tisíce jiných náboženstvi, od uctívaní jednoho, nebo více bohů, nebo sama sebe za boha. Všechny mají společného jmenovatelé, hlásají dobré skutky podle své víry a přesvědčení, že ten jejich bůh je příjme pro jejich dobrotu a horlivost. Můsí, vždyť mu davají to nejlepší, ovšem na podobném principu jako Kain. První vřažedlník mezi lidmi. To nejlepší ze svého potu, ovšem nechtějí vzít vážně Boží slovo, o prokletí toho potu.
Právě podle absence smysluplných odpovědí k tvému článku si autore můžeš být jistý, že jsi to napsal v souladu s Písmem.
Náboženským lidem Boží milost připadá jako zrada jejich ideologie.



Re: OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Pondělí, 07. únor 2011 @ 12:42:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Už dávno som nečítal nič, čo by tak presne vystihovalo pravý zmysel zákona.

Boh nás v našej  marnej snahe plniť zákon , dohnal do situácie,kde si každý úprimný kresťan musí uvedomiť
svoju naprostú závislosť na pomoci P.J.Krista.

Každý kto si myslí,že niečo dosiane vlastným úsilím bez závislosti na Bohu je na scestí.

Uvádzam príklad zo starého zákona: 


2 Sam. 24:1 „ A opäť zahorel hnev Hospodinov na Izraela. Lebo satan naviedol Dávida na nich povediac: Idi, spočítaj Izraela i Júdu!“

Nebudem uvádzať celý text 24 kap. Pokúsim sa vlastnými slovami vysvetliť, o čo v tejto kap.ide:

Dávid požiadal veliteľa svojho vojska Joába,aby spočítal Izraela.Joáb upozornil Dávida ,aby to nerobil,že to nie je správna vec.Dávid však trval na svojom.Keď Joáb priniesol pre Dávida počet vojska,doslovne je o Dávidovi napísané: „Ale potom, keď už bol spočítal ľud, bilo srdce Dávidovo jeho, Dávida. A Dávid povedal Hospodinovi: Zhrešil som veľmi, že som to urobil. A tak teraz, ó, Hospodine, prosím, odním neprávosť svojho služobníka, lebo som urobil veľmi bláznivo.

Veľmi sa mi páči vyjadrenie;“ bilo srdce Dávidovo jeho, Dávida.“ Ja môžem povedať z vlastnej skúsenosti,že keď som si uvedomil,že pácham nejaký hriech, moje srdce začalo biť rýchlejšie, ako bežne bilo.Dnes by sme to vyjadrili asi tak,že sa ozvalo svedomie. Pri tejto príležitosti chcem,každého kresťana upozorniť,aby ihneď s každým hriechom sa vyznal  Bohu /ako Dávid/ a poprosil o jeho odpustenie.Ak zhrešil proti bližnému musí najskôr požiadať bližného o zmierenie a až potom môže predstúpiť pred Boha.Každý nevyznaný hriech sa nám môže stať osudným.

Hneď po spáchaní tohto hriechu, poslal Boh proroka Gáda k Dávidovi,aby si vybral jeden z troch trestov za hriech,ktorý spáchal; „13  A tak prišiel Gád ku Dávidovi a oznámil mu a riekol mu: Či ti má prijsť sedem rokov hladu vo tvojej zemi, alebo či chceš za tri mesiace utekať pred svojimi protivníkmi, a on, protivník, aby ťa honil, a či aby bol za tri dni mor v tvojej zemi? Teraz si rozmysli a vidz, čo mám odpovedať tomu, ktorý ma poslal.“
Dávid si vybral tri dni moru vo svojej zemi.Zomrelo sedemdesiat tisíc mužov.Tuto časť Písma som  celé roky nechápal.Nemohol som sa zmieriť s tým,že za tak nepatrný hriech /v mojich očiach/  prišiel tak strašný trest.Po niekoľkých rokoch som,ale  zistil,prečo bol trest ,tak prísny.

Vysvetlenie je prosté.Keď Dávid bojoval so svojimi nepriateľmi,a žiadal pomoc od Boha a Boh mu pomoc prisľúbil.S minimálnym počtom vojska porazil , ďaleko početnejšie armády svojich nepriateľov.

Keď dal Dávid spočítať ľud, celý Izrael sa dozvedel,že Dávid spolieha viac na počet vojska ,ako na pomoc od Boha. Snaha byť nezávislý na Bohu je jedným z najzávažnejších hriechov.

Dokazuje to aj výrok z proroka Jeremiáša: 17,5 „ Takto hovorí Hospodin: Zlorečený muž, ktorý sa nadeje na človeka a kladie telo za svoje rameno, a jeho srdce odstupuje od Hospodina!“
Podobne píše i prorok Iz. 2:22 „ Prestaňteže čakať pomoc od človeka, ktorého dych je v jeho nozdre, lebo veď za čo má byť považovaný?!“





Re: OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Úterý, 08. únor 2011 @ 00:21:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Ne, zákon nebyl dán proto, abychom ho dodrželi. Byl nám dán při plném vědomí, že ho porušíme, a když jsme ho naprosto nedodrželi a vidíme svou naprostou bídu, splnil své poslání.

Myslím si, že to není tak úplně správně. Samo-nesplnitelný zákon nemohl být dán jen proto, abychom si uvědomili svojí neschopnost. Bylo by to přinejmenším kruté vůči těm, kteří si svá přestoupení odnesli životem (a že jich nebylo málo), nemyslíš? Zákon totiž podle mě nikdy nebyl myšlen jako něco, co má být v našich silách, ale vždy měl být plněn v závislosti na Bohu. Dobře píšeš, že je to Bůh sám, kdo v nás zákon plní a ne naše aktivita.

Zákon spíše než usvědčovatele z neschopnosti hraje roli bohoslužby, tedy obnovovatele a zároveň udržovatele vztahu s Bohem. Hraje stejnou roli jako příkaz nejezení ze stromu poznání v zahradě Eden a bylo-li smyslem nejezení z tohoto stromu usvědčit Adama a Evu z neschopnosti tento příkaz dodržet, pak je hřích něco nezbytného, co prostě člověk musí zakusit, ale to je nebiblické, protože zlo nemá zdůvodnění, nepochází z Boha, tedy ani zde žádná taková Boží snaha usvědčit nás neexistuje. Zde je jiný problém, který Ježíš řeší a totiž, že zákon není něco, čím se Bohu snažím zalíbit, tedy naší zásluhou, ale Jeho zásluhou v nás. Tělesnost spočívá právě v té samoúslužnosti, člověk Boha už nepotřebuje. Opakem tomu je napojení na Ducha, vztah s Bohem, a naprostá bezúhonnost před zákonem, ne pro naše činění, ale Boží činění a totiž Jeho milost v Kristu Ježíši. 

Osvobození od zákona neznamená, že jsme vysvobozeni od plnění Boží vůle a už vůbec ne, že žijeme protizákonně. Právě naopak!

Amen!



Re: OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Úterý, 08. únor 2011 @ 11:23:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
   
  
  Desatero - omezení nebo bonus?


  http://www.odhalte.cz/video/desatero/



Re: OSVOBOZENÍ OD ZÁKONA (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 08. únor 2011 @ 12:07:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já bych to s tím osvobozením od zákona neviděl tak drasticky jak se to často předkládá. Jako kdyby to bylo nějaké zlo. Vidím to tak že se naplnil v Ježíši Kristu a získal tím větší hloubku a plnější synovství na úkor některých formalit a věcí které pozbyly platnost svým naplněním. Jestliže ale někdo chce něco z toho z jakéhokoliv důvodu dobrovolně dodržovat (třeba kvůli zdraví, úctě k tradicím nebo že ho to baví) tak bych v tom neviděl nic drastického, zvlášť když to nevnucuje jiným a nedělá si z toho sám modlu. Pokud se někdo chce dát obřezat , připadá mu vepřový bůček moc tučný nebo si zajde na dělenou košer stravu kde nevaří kozelce v mléku jeho mateře tak v tom nevidím nic špatného nebo zotročujícího.



Stránka vygenerována za: 0.31 sekundy