Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Nataša.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16663, komentáře < 7 dní: 263, komentářů celkem: 430582, adminů: 60, uživatelů: 5254  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 106 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

rosmano
ivanp
milan333

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
117044746
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY
Vloženo Středa, 26. leden 2011 @ 17:16:16 CET Vložil: Stepan

Svědectví poslal Momonka

Není tomu tak dávno, co jsem zde obhajovala 4. přikázání, které se týká sobotního odpočinku. Vy, kteří jste již četli mé svědectví „Spravedlivý bude žít z víry“, již chápete, že se u mne mnohé změnilo... Je to pro mne dost těžké přiznat a propadám se nyní hanbou, ale musím s pravdou ven, protože jen pravda osvobozuje.



S pochopením zákona svobody jsem musela nutně změnit také svůj postoj vůči sobotnímu odpočinku. Až do poslední chvíle jsem přikládala sobotě zvláštní význam, tedy až do okamžiku, kdy mi Pán zjevil celou pravdu o mně a mé neuvědomělé ignoranci tohoto přikázání. Asi se divíte, co vám to tu povídám, ale jednoho krásného dne jsem si uvědomila celý dopad 4. přikázání na můj život, totiž, že nejsem schopna toto přikázání dodržet! A že to, co jsem zde o sobotě psala, byla lež, byť jsem upřímně věřila, že je to pravda. Omlouvám se vám všem, kteří jste museli tyto nesmysly snášet. A taky se omlouvám všem těm, kteří mi uvěřili a byli na mé straně. Moc mě to mrzí. Můžete-li mi odpustit, odpusťte, prosím.
Abychom byli v obraze, připomeňme si proto celé znění tohoto přikázání:

Pomni na den sobotní, abys jej světil. Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své; ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho. /Ex 20:8-11/

Schválně jsem zvýraznila větu, která vždycky šla mimo mne – šest dní pracovati budeš... Když mi tohle Pán ukázal, zůstala jsem stát jako opařená, protože tuto část jsem celou dobu nějak přehlížela. Pro mne bylo důležité to, že v sobotu nic nemusím, že mám volno, ale že jsem povinná ostatní dny pracovat, na tom mi už moc nezáleželo. Pochopila jsem, že je to přikázání Staré smlouvy a že křesťany již nijak nezavazuje, ba co víc – pozbývá veškerou svou platnost, jestliže jsme již vstoupili do Jeho odpočinku. Povšimněme si proto i druhé části této věty – a dělati všeliké dílo své... A nyní list Židům /4:10/: Vždyť ten, kdo vstoupil do jeho odpočinku, odpočinul od svých skutků... Křesťan již své dílo nedělá, tedy neměl by dělat, neměl by mít oněch šest dnů pro sebe, neboť jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili. /Ef 2:10/

Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď. /Ř 14:5/ Není náhodou, že toto Pavel zmiňuje spolu s jedením pokrmů – slabší nejí maso, podobně jako slabší zachovává den, což jsou příkazy Staré smlouvy. Ale kdo má víru, ten mezi dny nerozsuzuje a nezáleží na tom, co ten který den dělá, zda pracuje či ne, neboť jestliže ty máš víru? Měj ji sám pro sebe před Bohem. Blaze tomu, kdo nesoudí sám sebe v tom, co uznává za dobré... Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? Svému vlastnímu pánu stojí nebo padá! /Ř 14:22; 14:4/ Veškeré naše konání by mělo totiž být ke cti a slávě Boha. Je proto důležité si uvědomit, zda skutky, které děláme, jsou opravdu nutné či nějak užitečné službě Bohu. Neboť tohoto verše /14:5/ lze zneužít i jiným směrem, totiž že budeme mít všechny dny stejné, avšak všechny jen pro sebe a na Pána si vzpomeneme akorát večer před spaním. A někdy ani to ne... Pak ale Pánu nezbývá, než nám jako církvi v Laodikeji říci: Znám tvé skutky, že nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! A tak, že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst... Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. /Zj 3:15-16; 20/

Pokud někdo chce zachovávat 4. přikázání, nechť ho zachovává. Měl by si však uvědomit a do důsledku zvážit celé jeho znění, zda je on sám vůbec schopen je dodržet a proč je vlastně povinen ho dodržovat. Pokud si děláte volno i v neděli či jiný den, v létě si dopřáváte čtrnáctidenní dovolenou, přičemž lpíte na 4. přikázání s tím, že bychom ho měli všichni dodržovat, jinak jsme přestupníci, tak napřed popřemýšlejte, zda nejste vy sami přestupníci, zda nesvazujete lidem těžká břemena, ale sami nechcete pohnout prstem /Mt 23:4/ a zda nechcete vyndávat bratrům třísky z oka, ale vlastních trámů si nevšímáte. /Mt 7:3/ Ano, uvědomila jsem si tento svůj hřích a velmi toho lituji. Netušíte, jak moc se nyní za to stydím...

Postupně jsem pochopila a došla ke zcela překvapivému závěru, že litera 4. přikázání je ve skutečnosti jakousi brzdou či překážkou při vstupu do Jeho odpočinku. Vždyť ono nás vybízí k tomu, abychom pracovali a konali své dílo, což je zcela v rozporu se slovy Pána Ježíše, který nás vyzývá takto: Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a jste obtěžkáni, a já vám dám odpočinout. /Mt 11:28/ A dále praví, abychom se nestarali o to, co budeme jíst a co si budeme oblékat... Pohleďte na lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh takto obléká trávu, která je dnes na louce a zítra bude hozena do pece, čím spíše vás, vy malověrní?! Nehledejte tedy, co byste jedli nebo co byste pili, ani se tím nezneklidňujte. Všechny tyto věci totiž vyhledávají národy tohoto světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete. Hledejte raději Boží království a všechny tyto věci vám budou přidány. /L 12:27-31/ Tohle je ovšem ideální stav křesťana, dobrovolné odevzdání se do rukou Božích, hledání Jeho vůle, podobně jako k tomu vybízí apoštol Pavel: Proto vás vyzývám, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste vydali svá těla jako živou oběť, svatou a příjemnou Bohu, skrze vaši rozumnou službu. A nepřizpůsobujte se tomuto světu, ale proměňujte se (správně buďte proměněni) obnovením své mysli, abyste mohli rozeznat, co je dobrá, příjemná a dokonalá Boží vůle. /Ř 12:1-2/ K tomuto cíli měl Zákon vychovat Izraelity, což se ovšem nestalo, kvůli tučnosti jejich srdce. Mám-li to shrnout v jedné větě, tak Pán Ježíš Kristus je oním naplněním 4. přikázání, neboť On je tou Sobotou.

Adventisté (a nejen oni, já třeba kdysi také) nám v souvislosti se sobotou rádi citují verše z epištoly Jakuba: Kdokoliv by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě klopýtl, provinil se ve všech. Vždyť Ten, který řekl: „Nezcizoložíš“, řekl také: „Nezabiješ“. Jestliže tedy necizoložíš, ale zabíjíš, stal ses přestupníkem Zákona. /2:10-11/ (… a Ten, který řekl „Nezabiješ“, řekl také „Pomni na den sobotní“, byla má parafráze tohoto verše.) Jako by tím chtěli říci, že oni jediní se snaží dodržovat celý Zákon a pod tím Zákonem zde si představují desatero včetně svěcení soboty, která je křesťany buď opomíjená, nebo „předělaná“ na neděli. Milovaní, zamysleme se nad tím, komu jsou tato slova Jakubem adresována. Řekla bych, že právě přímo těm, kteří se ospravedlňují skutky Zákona, náboženským lidem, kteří se snaží dodržovat přikázání, neboť si myslí a možná že i upřímně tomu věří, že za to sklidí odplatu – spasení. Takoví si proto mají dát velký pozor, protože i malé klopýtnutí znamená před Bohem velký pád, neboť tomu, kdo koná skutky, se nepočítá odplata podle milosti, ale podle dluhu. /Ř 4:4/

Bylo by velmi pošetilé si myslet, že budeme nakonec spaseni, když se budeme snažit dodržovat Zákon (plnit přikázání), když se budeme snažit milovat Boha a bližního, přičemž oběť Beránkova nám poslouží víceméně k tomu, aby zamaskovala to, co my jaksi díky vlastní nedokonalosti a slabosti nedodržíme, přestoupíme. Takový přístup je ale velmi dehonestující Krista a Jeho vzácné oběti! Tohle pak v důsledku není láska k bližnímu s čistými motivy, tohle je (neuvědomělá) vypočítavost. Zkrátka není to nic jiného, než zneužití bližních k vlastnímu prospěchu a pyšné šplhání do nebe na (dobrých) skutcích Zákona. Pán Ježíš není jen tak nějaká naše pojistka v případě uklouznutí! On není něco jako lanko a skoby, které mají za úkol držet a jistit horolezce. On je tím, kdo jedinou obětí přivedl ty, kteří jsou posvěcování, navždy k dokonalosti. /Žd 10:14/ On je tou Skálou, k níž my pouze směle přistupujeme, my už nikam pro spasení neběžíme, neboť je už máme – a sice v Něm! A co víc – my už o něj žádným způsobem nemůžeme přijít! My ani žádnými svými skutky, byť bychom se snažili sebevíc, nemůžeme k této oběti nic přidat a také nic ubrat. Již je dokonáno /J 19:30/, již není třeba nic přidávat. Zbavili jste se Krista, vy všichni, kdo se ospravedlňujete Zákonem; odpadli jste od milosti! /Ga 5:4/ Na základě skutků Zákona totiž nebude v jeho očích ospravedlněno žádné tělo; neboť skrze Zákon přichází poznání hříchu. /Ř 3:20/

A proto spravedlivý pak bude žít z víry; kdyby však couvl, má duše v něm nenajde zalíbení. /Žd 10:38/ Již jsme pod milostí, tudíž nemusíme couvat zpět a spoléhat na Zákon, abychom věděli, co máme plnit a čemu se vyhnout. Choďme Duchem, neboť spravedlnost z víry mluví takto: Blízko tebe je slovo; ve tvých ústech a ve tvém srdci. /10:8/ Chápu, že pro mnohé je svoboda v Kristu něčím tak nepředstavitelným a neuchopitelným, že z toho mají strach, aby neupadli do hříchu a tak sobě i druhým stavějí mantinely v podobě nějakých přikázání, např. co smíme a nesmíme dělat v sobotu či v neděli... Potíž je však v tom, že tito lidé pak sami nejsou způsobilí ta svá přikázání dodržovat, čímž vznikají jen hádky a neustálé třenice lidí s porušenou myslí a zbavených pravdy, domnívajících se, že zbožnost je zdrojem zisku. /1Tm 6:5/ Tím ziskem zde míním odplatu v nebesích. V listu Galatským /2:4/ apoštol Pavel zmiňuje falešné bratry, kteří se vloudili, aby vyšpehovali naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili. Jistě těmi bratry míní věřící z židovstva, kteří lpí na Zákoně se vším všudy (soboty, obřízky, pokrmy atd.). Troufám si tvrdit, že Pavel ve svých epištolách vůbec nerozlišuje Zákon (desatero na kamenných deskách) a Zákon (sepsán Mojžíšem). Již žádné desatero nikoho nezavazuje! Vždyť celý Zákon se naplňuje v jednom slově, totiž v tomto: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ /Ga 5:14/

Nejspíš vás bude zajímat, jak teď vypadá sobota u nás. Ono se v podstatě nic nezměnilo, v sobotu si ráda dopřeju chvíle volna, avšak již nikomu nebudu říkat, že je povinen odpočívat také a že když to dělat nebude, že tím pádem hřeší, jako jsem to tady kdysi psala. Vždy jsem se řídila Pánovými slovy, že sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. /Mk 2:27/ Pakliže je sobota pro člověka, tak ať si ji každý užije, jak uzná za vhodné. Je to podobné jako kdybych upletla manželovi svetr a lpěla na tom, aby jej neustále nosil, neboť je ode mne a pro něj. Myslíte, že by byl z takového dárku šťastný? Vůbec ne. Pakliže chci někoho soudit za to, že dělá v sobotu to či ono, tak prakticky stavím sobotu nad člověka. Ten, kdo jí (nebo má den jako den), ať nepohrdá tím, kdo nejí (nebo má jeden den nad jiné), a kdo nejí (nebo zachovává sobotu), ať nesoudí toho, kdo jí (nebo nezachovává sobotu); vždyť Bůh ho přijal! /Ř 14:3/

Kdo chce pochopit, pochop.



Připouštím, že někteří z vás na tomto mém ponížení povyrostou a jiní zase budou skřípat zuby. Avšak vám, kteří poté budete oslavovat Boha, což bylo mým cílem, kéž se rozmnoží Jeho milost. Pokoj vám.



Momon


Podobná témata

Svědectví

"NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY" | Přihlásit/Vytvořit účet | 147 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Středa, 26. leden 2011 @ 18:33:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...vďaka za úprimné a pravdivé svedectvo...

Rímskym 8:38 
 Lebo som presvedčený, že ani smrť, ani život, ani anjeli, ani kniežatstvá, ani prítomnosť, ani budúcnosť, ani mocnosti, ani vysokosť, ani hlbokosť, ani nijaké iné stvorenstvá nemôžu nás odlúčiť od lásky Božej, ktorá je v Kristovi Ježišovi, našom Pánovi.

ivanp



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: dandy v Středa, 26. leden 2011 @ 19:18:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen, Amen. Děkuji Bohu, že jsi došla pravé svobody, která je jedině v Kristu Ježíši.
Také já a moje rodina jsme před pár lety prošli stejnou cestou jako ty.
Byla to sice dlouhá a někdy bolestivá cesta,ale výsledek (Ježíš Kristus) za to stál.
Ať ti Bůh žehná a chrání, na tvé cestě za Ním.
Dandy



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: Magdalena07 v Středa, 26. leden 2011 @ 19:21:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moc pěkné,
Náš Pán se nás  jednou nebude ptát jak jsme světili sobotu, ale co jsme udělali se svým životem, kolik lásky v něm bylo.
Pravý sobotní odpočinek máme před sebou a  sobota byla učiněna pro nás a záleží na každém jak sobotní den prožije. 
Zdraví Magdalena
 



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Středa, 26. leden 2011 @ 19:52:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Momonko,
je to krásné sledovat, jak najednou rozumíš Duchu Písma a literu vysvětluješ podle Pravdy. Již víš sama, že milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista Tvého Pána. Sláva Bohu na výsostech a Ježíši Kristu, Pánu našemu. Amen



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 27. leden 2011 @ 06:49:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Momonko.

  Moc hezky napsané a moc užitečné zjištění. Díky za další článek.

  Toník



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: svata_tradicia (svatatradicia@jesuits.tv) v Čtvrtek, 27. leden 2011 @ 07:28:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.jezuiti.sk/
Draha Momonka ! Díky za skvelej clanek. Hodne mi pripomína a OKO (u) zrejme též, krestany v prvních staletích, kterí to "prezili" podobne jako ty, a take tak to videli i naší Cirkevní Otcove. Prezili svobodu zmenit sobotu na nedeli, uctívat Matku Boží a modlit se k mrtvím. Holt, jak si spravne uvedla, je to "svoboda" a nemneli by sme se kvuli tomu znepokojovat. Nechtela by ses pridat do nášho týmu, svatejch upravovatelu a prepisovacu bible? Ja by te bral, klidne se ohlas na nejbližším arcibiskupstvi, z radostí te prijmou. At Ti Matka Boží žehna. 



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Čtvrtek, 27. leden 2011 @ 08:47:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V Karvinej z tvojho poznania slobody v Kristu sa moc nepotešia.

Moje pochybnosti o svetení soboty začali po prečítaní následovného výroku:

Marek 2:27  A povedal im: Sobota je učinená pre človeka a nie človek pre sobotu,



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 27. leden 2011 @ 10:35:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já světím neděli od dětství (respektive bych měl světit, v tomhle ohledu nejsem bez hříchu) a doma i v církvi mě vychovávali k tomu abych měl v úctě i ty kteří světí sobotu, jako jsou adventisti a židé. Později jsem si našel v Bibli a slyšel z úst kněze kdo je můj bližní a to co říká svatý Pavel k sobotám, svátkům a novoluním. Hodně jsem se o tom dočetl i tady. Dostal jsem to všechno naservírované bez zvláštního úsilí a námahy, sklízel jsem tam kde zaséval Bůh.




Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Čtvrtek, 27. leden 2011 @ 15:49:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rímska cirkev sa nevzdala svojich nárokov na pozemskú vládu. Ak svet a protestantské cirkvi prijímajú deň odpočinku ustanovený touto cirkvou a odmietajú biblickú sobotu, tým vlastne uznávajú jej mocenské nároky. Práve tým, že sa odvolávajú na tradíciu alebo na autoritu cirkevných otcov, popierajú tú zásadu, ktorá ich oddeľuje od Ríma, že totiž „Písmo, len Písmo je pravidlom viery a života protestantov“. Katolíci sa môžu len diviť, ako sa tieto cirkvi samy klamú a úmyselne si zatvárajú oči pred skutočnosťou. Keď hnutie, ktoré sa snaží presadiť povinné zachovávanie nedele, nachádza kladnú ozvenu, môže sa radovať a dúfať, že časom sa možno celý protestantský svet vráti pod zástavu rímskej cirkvi. 

Katolíci hovoria, že „protestanti zachovávaním nedele uznávajú, aj keď proti svojej vôli, autoritu katolíckej cirkvi“ (Msgr. Segur, Plain Talk About the Protestantism of Today, str. 213). Keď si protestantské cirkvi vynucujú zachovávanie nedele, nútia vlastne uctievať mocenský systém cirkvi. Kto pozná požiadavku štvrtého prikázania, a napriek tomu sa rozhodne namiesto prvého dňa odpočinku uctievať falošný deň odpočinku, potom uctieva moc, ktorá ho ustanovila. Tým, že cirkvi vynucujú náboženskú povinnosť prostredníctvom štátnej moci, vytvárajú šelme obraz. Preto vynútené zachovávanie nedele v Spojených štátoch bude vynúteným uctievaním šelmy a jej obrazu.

Kresťania však v minulosti zachovávali nedeľu v predstave, že zachovávajú biblický deň odpočinku. Aj dnes sú ešte v každej cirkvi, rímskokatolícku nevynímajúc, kresťania, ktorí úprimne veria, že nedeľa je Bohom ustanovený deň odpočinku. Boh prijíma ich úprimnosť a poctivosť. Keď sa však bude zachovávanie nedele vynucovať zákonom a svet bude oboznámený so záväznosťou soboty – pravého dňa odpočinku – potom každý kto prestúpi Božie prikázanie a skôr poslúchne príkaz Ríma než Boha, vzdá poctu pápežskému systému. Bude uctievať rímsku autoritu a moc, ktorá svojím nariadením vynútila zachovávanie nedele. Bude teda uctievať „šelmu a jej obraz“. Keď ľudia odmietnu ustanovenie, o ktorom Boh povedal, že je znamením jeho moci a namiesto neho budú uctievať to, čo Rím pokladá za znamenie svojej zvrchovanosti, prijmú tým znamenie oddanosti tej moci, ktorú Písmo nazýva šelmou – dostanú teda „znak šelmy“. Keď bude táto otázka ľuďom objasnená a oni sa budú musieť rozhodnúť medzi Božími prikázaniami a príkazmi ľudskými, vtedy tí, čo sa rozhodnú pre ľudskú autoritu, dostanú „znak šelmy“.

Tretí anjel zo 14. kapitoly Zjavenia prináša najvážnejšie varovanie, aké Boh kedy ľuďom poslal. Musí to byť závažný hriech, keď vyvoláva Boží hnev bez milosti. Ľudia nemajú zostať v neistote o tejto významnej otázke. Pred týmto závažným hriechom bude svet varovaný, skôr než naň dopadnú Božie súdy, aby sa všetci ľudia dozvedeli o príčine Božieho súdu, aby mali možnosť uniknúť mu.  Podľa proroctva prvý anjel prinesie svoje posolstvo „každému národu, kmeňu, jazyku a ľudu“. Varovanie tretieho anjela, ktoré je posledným z troch posolstiev, bude svetu rovnako oznámené. V proroctve čítame, že posolstvo bude mohutným hlasom zvestovať anjel letiaci prostriedkom nebeskej klenby a obráti na seba pozornosť celého sveta. 

V závere odvekého zápasu medzi dobrom a zlom sa celé kresťanstvo rozdelí na dve skupiny: jednu budú tvoriť tí, čo zachovávajú Božie prikázania a vieru v Ježiša a v druhej budú tí, čo uctievajú šelmu, jej obraz a prijímajú jej znak. Keď sa cirkevná moc spojí so štátnou mocou, aby spolu donútili „malých i veľkých, bohatých i chudobných, slobodných i otrokov“ (Zj 13,16) prijať „znak šelmy“, Boží ľud obstojí a toto znamenie neprijme. Prorok na ostrove Patmos videl „sklenené more... a tí, čo zvíťazili nad šelmou i nad jej obrazom a nad číslom jej mena, stáli na sklenenom mori. Mali Božie citary a spievali pieseň Božieho služobníka Mojžiša a pieseň Baránkovu“ (Zj 15,2.3).





Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Čtvrtek, 27. leden 2011 @ 19:45:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Boží zákon? Pro slabochy.
Jak správní jsme my hrdí!
Hřejme dál si své kutlochy,
v Arše stejnak to s*****í.



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 27. leden 2011 @ 19:51:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."pošetilé si myslet, že budeme nakonec spaseni, když se budeme snažit dodržovat Zákon (plnit přikázání), když se budeme snažit milovat Boha a bližního,"...

Nepovažuji to vůbec za pošetilé, ale za křesťanské (Žd 12,14).
(2 Kor 5,9)
Proto také, ať už zůstáváme doma nebo se vzdalujeme, usilujeme o to, abychom mu byli příjemní.

Oběť Beránkova nám pak slouží k našemu posvěcení a je zdrojem síly a milosti do žiovta.



..."Již žádné desatero nikoho nezavazuje! Vždyť celý Zákon se naplňuje v jednom slově, totiž v tomto: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“"...

Desatero nezavazuje? On ho někdo zrušil?
V tom dalším si pak protiřečíš. Jako křesťanku tě stejně zavazuje naplňovat "Zákon - milovat Boha a bližního" i v tom "jednom slově" ...



Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pátek, 28. leden 2011 @ 15:39:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ach jo, stále dokola. Já jsem dokonalý, svatý, jsem v Kristu, jsem už spasený  a nikdo mi to nevezme, nic nemusím, protože vše dělá ve mně Kristus a tak dál. Už nemusím mít žádné výčitky.  Pojem poslušnost  už neexistuje. Na co být poslušný? To je snad nesmysl.  Tak nějak na mne působí jednání některých věřících.


Co zpětná vazba? Jak nás vidí v okolí? Jste pro ně svatí, dokonalí, bez chyb, jste pro ně laskaví, milí, spolehliví.....atd. ?


Sobota a celý Zákon nebyl zrušen. Platí pro každého, aby žil tak, jak radí Bůh. Není cílem, ale výchovným  obsahem, prostředkem, abych věděl, co je správné a co správné není a co užitečné.


Ti, co se chlubí, že je vede Duch Boží, a přitom stejně podle zákona nežijí, tak podle čeho žijí a čím se řídí, jaký  má smysl jejich víra a konání ?


Sobota je učiněna pro člověka a stejně tak i další přikázání. Pokud je však považuji za prostředek, kterým dosáhnu spasení, pak je to omyl. Jsou to dobré a užitečné rady pro náš život.


Uznávám a věřím, že spasení je z milosti Boží, je to dar Boží.


Jsme snad, věřím,  natolik slušní, že snad víme, co je vděčnost a láska. Nebo snad Bohu na našem jednání  a skutcích nezáleží?  Bůh je bytost, která má také cit a vnímá citlivě nás lidi. Skutky, které konáme  z lásky k Bohu i bližnímu, věřím, že jsou Bohu milé.


Žádné z přikázání neumíme dodržet na 100 %. ale to neznamená, že už nás nezajímají a neměli bychom se jimi řídit.


Byla nám odpuštěno a tím jsme byli zbaveni pocitu viny, je nám lépe a srdce je naplněno vděčností a touhou činit skutky, které jsou dobré.


Sobota je pro člověka a měl by jí prožít užitečně pro sebe i  užitečně ve vztahu k Bohu  a v lásce k Bohu  a bližním. Nesmí být břemenem ani vstupenkou do nebe. Ostatně Pán Ježíš na příkladech mnohé ukázal.


Tak to vidím já.


Nikoho neodsuzuji. každý máme třeba  kus pravdy. Ale podle skutků člověka se mnohé pozná. To je indikátor Ducha.






Re: NĚKOLIK POZNÁMEK K SVĚCENÍ SOBOTY (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. leden 2011 @ 08:20:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jestli to mohu s tím Desaterem "shrnout", tak


Mojžíš vystoupil na huru Sinaj, kde obdržel Desatero Starého zákona ...

Kristus ve svém horském kázání dal "Desatero" Nového zákona (Mt 5)
...

Ten kdo žije podle starozákonního Desatera, se může po právu nazývat slušným člověkem.

Ten, kdo žije podle novozákonního Desatera, se může nazývat křesťanem.

Podle Sarozákonního Desatera člověk nedělá věci, které jsou zakázány
, aby nepřestoupil Zákon.

Podle Novozákonního Desatera člověk dělá věci, protože chce. Zákon lásky vítězí nad zákazy a příkazy.




Stránka vygenerována za: 0.86 sekundy