poslal Nepřihlášený Adam B. Bartoš, autor článku "VĚČNÍ PETENTI ve službách pana Vaňka", v jehož rámci zveřejnil "populární" seznam tzv. pravdoláskařů, byl - jak vyjevuje ve svém životopise - aktivním členem charismatické Jednoty bratrské, absolventem misijní školy libereckého sboru JB a organizátorem evangelizační kampaně Impresionante.
Curriculum Vitae
Bůh – Vlast – Rodina
Narodil jsem se 15. ledna 1980 v Rychnově nad Kněžnou do učitelské rodiny. Po absolvování Biskupského gymnázia v Hradci Králové (kde jsem byl jediným protestantem) jsem studoval teologicky zaměřenou misijní školu při sboru Jednoty bratrské v Liberci. Jsem věřící člověk, pokřtěn (coby nemluvně) jako husita, později na přání rodičů přepsán do římskokatolické církve, z které jsem v době dospívání přestoupil do církve evangelikálního typu, která posléze splynula s Jednotou bratrskou.
V ní jsem získal zkušenosti s administrativní prací, když jsem například v roce 1999 spolupracoval na přípravách celorepublikové evangelizační kampaně Impresionante ´99, která probíhala simultánně v 80 městech České republiky za účasti stejného počtu misionářů převážně z Latinské Ameriky. Po odchodu do Prahy se už k žádné konkrétní církvi nehlásím, ale svou víru jsem si zachoval. Proto i motto „Bůh, vlast, rodina“ v našem rodinném hesle.
Vždy jsem měl štěstí na práci, která mne bavila. Poté, co jsem zkusil povolání grafika, jsem zatoužil po zkoumání historie moderní meziválečné architektury, která mne uchvátila. S odchodem do Prahy se mi tak poštěstilo nastoupit do Národního technického muzea, kde jsem v oddělení architektury a stavitelství strávil několik let. Konzervativní muzejní svět vyhovoval mému naturelu, ale když mne začala stejně tak lákat práce v médiích, zkusil jsem to – a opět to vyšlo. Nastoupil jsem do redakce Aktuálně.cz, kde jsem měl na starosti web zaměřený na politiku – kromě architektury je totiž zájem o politiku mým druhým hlavním koníčkem.
Politika mne zajímá od mých sedmnácti, kdy jsem začal sledovat tehdejší pád Klausovy vlády. V roce 2002 jsem vstoupil do ODS, nejprve v Hradci Králové, poté v Praze. Ze strany jsem odešel kvůli práci v médiích po čtyřech letech.
Dobré přátele jsem našel také mezi Mladými konzervativci v Praze, kteří tuto organizaci v té době opouštěli pro ztrátu jejích idejí, aby založili alternativní Mladou pravici. V té době jsem začal psát první texty pro servery jako je EUportal.cz a Eportal.cz, které vznikly jako nejviditelnějí aktivita Mladé pravice. Později jsme se rozhodli založit server věnovaný islámu – vznikl tak projekt Eurabia.cz, kterému jsem pak několik let šéfoval.
Po odchodu z Aktuálně.cz jsem byl tři roky redaktorem konkurenčního zpravodajského serveru iDNES.cz, kde jsem se věnoval převážně domácí politice. Zabýval jsem se také děním v Evropské unii a Lisabonskou smlouvou. Pro názorový nesoulad jsem musel v den podpisu Lisabonské smlouvy redakci opustit.
Hrdý jsem také na texty o elitářské skupině Bilderberg, kterými se podařilo v českých médiích prolomit mlčení o podivných aktivitách této celosvětové mocenské kliky, která stojí v pozadí integračních snah EU. Zajímají mne i vztahy a napojení této a podobně zaměřených nadnárodních uskupení na českou politickou scénu (a její převážně havlovskou část). Snahy o globální vládu považuji za další nebezpečný trend současného světa, podobně jako islamizaci Západu, multikulturalismus či politickou korektnost.
Nyní jsem redaktorem domácího zpravodajství serveru Prvnizpravy.cz, píši i do různých periodik. Zajímá mne kromě výše zmíněných témat i dění v české diplomacii. S přáteli jsem založil i webové stránky www.freeglobe.cz, které se věnují kritice globální vlády.
Mezi mé zájmy patří kromě politiky a architektury také knihy, umění, jazz a dobré filmy. Jsem podruhé ženatý, s manželkou Dominikou mám syna Kristiána Adama.
Zdroj: http://abbartos.wordpress.com
