Povzbuzení: 1.Blaze chudým a plačícím
Vloženo Pátek, 30. srpen 2002 @ 20:06:43 CEST Vložil: et |
1. Blaze chudým
a plačícím
Jak žít s Bohem, jak žít v Jeho království,
jak žije spasený člověk? Vycházím především ze série kázání "Jak žít
křesťanský život" pastora Johna MacArthura, pod jehož kazatelnou jsem rostl
ve víře a znalostech po mnoho let. Jak už ale nemůže jinak být, bude naše
zamyšlení ryze české. Jaképak české, bude to Boží vyučování, protože On má
svrchovanou moc nad každým z nás.
Jak se chová ten, kdo je v Kristu, nebo jak
je veden ten, kdo žije v Kristu? Tímto úvodem chci jen říci, že si za
křesťanské chování nikdy nemůžeme dávat zásluhy, konáme je jako výsledek osobní
víry, z poslušnosti a veškerá sláva patří Bohu. Proto je víra bez skutků
nemyslitelná.
Někdo však řekne: "Jeden má víru a
druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti
ukážu svou víru na skutcích. Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni
tomu věří, ale hrozí se toho. Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků
není k ničemu? (Jakubův 2:18-20)
Pamatujme si, spaseni nejsme ani jedním
skutkem. Víru provází skutky. Nejdříve vysvětlím to, k čemu mne mnohokrát
donutili posluchači na přednáškách. První poznání je, že Biblická spása vyplývá
z milosti Boží, a ne ze skutků člověka, aby se nikdo nechlubil. To říká Bible.
Uveďme si odpovídající verš:Spasení není z vás, je to Boží dar; není z
vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. (Efezským 2:9)Někteří lidé okamžitě reagují: "Tak ty
to máš dobré, Pán Bůh ti daroval spásu a už můžeš lhát, krást, smilnit,
vraždit, protože se tvoje skutky nepočítají." Ano, nepočítají, ale protože
je Bůh svrchovaný, a komu dá dar spásy, dá mu i prostředky, aby hřešil co
nejméně:Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši
stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.
(Efezským 2:10)Ukažte mi člověka, kterému Bůh nepřipravil
darem dobré skutky, a já vám ukáži člověka, který není Boží dílo v Kristu
Ježíši. Vše, co chci zdůraznit, je skutečnost, že dobré skutky, které provázejí
život křesťana potvrzují spásu, jsou z Boha, ne z člověka. Z Písma poznáme
další pravdy:Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy
všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou: ti, kdo činili dobré, vstanou k
životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení. (Jan 5:28-29)Zde vidíme, že ti, kdo činili dobro, jsou
spaseni a budou žít s Kristem. Ti, kdo konali zlo, budou odsouzeni za své
skutky k věčné existenci bez Krista. Řekneme snad, že je Bůh nespravedlivý?
Pavel v Římanech odpovídá - naprosto ne! Někdo ovšem namítne, že Bible také učí
následující:Odvrať se od zlého a čiň dobré, hledej
pokoj a usiluj o něj. (1. Petrův 3:11)Zdánlivě si tyto verše odporují. Jednou
jsou dobré skutky dar a nejsou z nás, jsou připraveny Bohem, a podruhé o ně
máme usilovat. A jsme u jádra problému. Co Bůh ve svém nepřístupném světle na
věčnosti nadekretuje, to si člověk sám a bez nátlaku v historickém časoprostoru
zvolí. Dobré skutky budou vždy provázet opravdovou víru. Z Bible jasně vyplývá,
že skutky produkované člověkem nemohou přinést spásu, ale samy o sobě produkují
jen pýchu.Uveďme si následující příklad víry.
Jestliže dám střádalovi avízo, že banka XY do týdne zkrachuje a on odpoví:
"Prosím tě, nestraš, to jsou nesmysly" - a přesto zavčas vybere své
úspory, prokázal aktivní víru. Jestliže mi ale druhý střádal odpoví: "Díky
za informaci, hned běžím do banky všechno vybrat" a přes zdánlivé ujištění
nechá své vklady propadnout, nevěřil. Víru musí provázet akce, jinak to není
víra, ale jen plané řeči. Úspory mohou být zachráněny jen na základě víry v
danou informaci. Proto připomínám, že nepochopená víra, někdy také nazývaná
"laciná milost", je v podstatě "víra ve víru" a jako taková
je planá. Jinými slovy říká: "ostatní nejsou tak dobří jako já" a zcela
opomíjí, že vše co má, je od Boha - šikovnost, zdraví, rozhodovací schopnosti,
první nádech a poslední výdech, vše, co se s námi a kolem nás děje, je pod
kontrolou Boží moci. Kdyby "něco" od Boha nebylo, potom "v tom
něčem" není svrchovaný a v té chvíli by padla Boží nekonečnost; musel by
být potom ohraničený a jeho hranice by sousedily s nějakým jiným bohem, majícím
ve svém resortu to "něco" navíc. Omezenost v jakémkoliv aspektu
znamená omezenost i časovou. Upřete-li Bohu i tu nejmenší míru svrchovanosti,
vymažete Jej z existence a Jeho Božství se zhroutí. A jsme u nesmyslných otázek
bez odpovědi: "Kdo stvořil boha?" Kdo potřebuje být stvořen, není
bůh.Ale vraťme se zpět. Mnoho lidí tvrdí, že
věří ve spásu skrze Pána Ježíše Krista, ale skutek utek. O své víře buď mlčí a
nebo o ní jen mluví. Mluvit o svém přesvědčení je jedna věc a chovat se podle
svého přesvědčení je věc druhá. Kolik lidí se na Ježíšově jménu jenom veze?
Dnes, po pádu dialektického a částečně i humanistického materialismu, je zajisté
módní věřit jakýmsi tradičním způsobem, abychom se přiblížili k odkazu našich
dědů a pradědů. K víře se hlásí dnes kde kdo. Je to móda především v řadách
intelektuálů a vědců. K dělnému lidu módní vlna víry zatím nedorazila, ale
ještě není všem dnům konec. Jsem překvapen, když se v Praze zúčastňuji různých
populárně-vědeckých přednášek, kolik našich vědců a lidí vědě nakloněných věří
jistým tradičním křesťanským způsobem. Ale jen potud, dokud jim tato víra
nenabourá osobní názor v tom či onom pohledu na svět. Jinými slovy, biblický
Bůh je neztvárňuje ke svému obrazu, ale oni ztvárňují biblického Boha k
lidskému obrazu. I vyznávající křesťané žijí žalostně nepřiměřeně tomu, co učil
náš Pán Ježíš Kristus. Na nikoho neukazuji zvednutým prstem; sám mám břevno v
oku a plně se ztotožňuji s apoštolem Pavlem:Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného
souhlasu: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím
na prvním místě. (1. Timoteovi 1:15)Všechno, o čem chci hovořit, je adresováno
především mně a potom i vám. Učení Pána Ježíše Krista nám odhaluje směr, kterým
se mají ubírat učedníci Pána Ježíše Krista. Znovu opakuji, ať si nikdo
nepřivlastňuje zásluhy za své skutky.1. Prozkoumejme sami sebePán Ježíš Kristus chce, a připravil pro nás
vše, abychom byli šťastní lidé. Vím, že s tímto tvrzením i mnoho křesťanů
nesouhlasí. Kolik je mezi námi těch, kteří, jak se zdá a podle toho, jak se
cítí, neznají opravdové štěstí a pokoj, tedy blaženost, abychom použili
biblický slovník. Všichni známe rčení o tom, že když něco dobře chutná, pak je
to obvykle nezdravé, a když nám něco dělá dobře, pak je to určitě hříšné. To je
první omyl a doufám, že brzy pochopíme, že náš Bůh a Stvořitel není kazisvět. První kázání Ježíše Krista, které je
zaznamenáno v Matoušově evangeliu, se týká lidské blaženosti. Snad všichni
chceme plně prožívat zdroj naší spásy, pokoje a blaženosti. Ježíšovo
"kázání na hoře" o tom, co je to štěstí, co je to blaženost, bylo tak
revoluční, že explodovalo v myslích těch, kdo jej slyšeli. Víte, proč působilo
jako dynamit? Protože tehdy, a pro mnohé z nás to platí i dnes, nebylo mnoho
lidí ochotných respektovat Boží přísné požadavky, zaručující šťastný a blažený
život, s vlastní životní praxí. Křesťanská atmosféra bývá poznamenaná lehkostí
víry (stačí uvěřit, vyjít, podepsat ...) - a takto emocionálně vybuzená víra
vede k povrchnosti a laciné milosti. Stačí jen trochu zaintelektualizovat,
uronit slzičku a vše máme s Pánem Bohem v suchu. To je přesně to, co Pán Ježíš
Kristus neučil. Tato povrchní víra ve víru sice dovoluje lidem prožít počáteční
nadšení ze setkání s evangeliem, co však úplně postrádají, je dlouhodobá a
hluboká radost, která je podmíněna osobním vztahem a opravdovou poslušností k
požadavkům Pána Ježíše Krista.Pán Ježíš už před dvěma tisíci roky viděl,
že jsou mezi věřícími povrchní následovníci, kteří mají a budou znát jen
snadnou víru ve víru, kteří budou spoléhat na Boží shovívavost, ne
svrchovanost, a přijímají víru ve vyšší moc jako módní doplněk a laciný dar.
Každý dar, který dáváme nebo přijímáme, by měl být bez podmínky a zadarmo,
jinak by to nebyl dar. Boží dar nemůže být dán ani přijímán jako pozornost,
protože ve své jedinečnosti stál nejvyšší cenu. Čím je dar vzácnější, tím je
významnější. Co tedy náš Pán řekl?Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili.
Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste
opravdu mými učedníky. (Jan 8:30-31)Jak vidíme, někteří Židé uvěřili, ale Ježíš
ty, kdo uvěřili, rozdělil hned na dvě skupiny. Na ty, kdo zůstávají v Jeho
slovu, kdo poslouchají a řídí se jimi; to jsou ti, kdo jsou opravdu Jeho
učedníci, tedy Jeho spasený lid. A dále na ty, kteří v Jeho slovu nezůstávají;
to jsou ti, kdo nejsou Jeho učedníci. Kdo není Jeho učedník, není Jeho, a kdo
není Jeho, nemůže být spasen. Ježíš tím jen potvrdil, že přijetí bezcenné
milosti, víra ve víru a povídání o víře bez skutků Písma, jsou marné. Koncepce snadné víry, bezcenné milosti, je
v naprostém rozporu s epištolami Nového zákona, které se týkají spásy a její
jistoty. Život skutečného křesťana není v Bibli nikdy vymalován jako snadná,
sentimentální existence - Bůh tě miluje takového jaký jseš, dělej co chceš a
žij tím, co tě uspokojuje. Křesťan je vždy povoláván k životu, který je naplněn
poslušností, v němž je víra ověřována chováním a skutky. Důkaz ze Starého
zákona:Já Hospodin zpytuji srdce a zkoumám ledví,
já každému splatím podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutků." (Jeremjáš
17:10)A ještě jeden verš z Nového zákona:Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude
dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.
(Matouš 12:33)Dobrý strom představuje člověka, jenž plně
spoléhá na Pána Ježíše Krista, člověka jenž patří Bohu, člověka spaseného. Ten,
jako dobrý strom ponese dobré ovoce. Špatný strom představuje člověka, jenž
spoléhá sám na sebe, i kdyby o víře v Pána Ježíše Krista povídal bez ustání.
Ten, jako špatný strom, neponese dobré ovoce. Všimněme si, že strom se pozná po
ovoci, ne podle toho jak vypadá. I churavějící strom může rodit dobré ovoce, a
naopak statný strom může rodit špatné. Tak i člověka poznáte ne podle toho,
jaký na nás udělal dojem, ani ne podle toho, jak vypadá a co říká, ale poznáte
ho podle výsledků jeho práce, poznáte ho po ovoci. Jen ten, kdo nese ovoce
dobrých skutků v souladu s Božím vedením, pozná pokoj, je šťastný a blažený.--------------------------------------------------------------------------------
|