Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 15206, komentáře < 7 dní: 497, komentářů celkem: 324096, adminů: 60, uživatelů: 4843  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 117 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
JirkaB

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Vyloučení sboru Na Topolce jako modelová záležitost
·Modlitby za mír
·Ivan Stanko: Bratrům z rozumných sborů
·Dopis Petra Macka vedoucím sborů BJB
·´´Láskyplné varování´´ sborům BJB
·O toleranci a fundamentalismu
·Počty členů sborů BJB – porovnání roků 2017 a 2018
·Hrdina a padouch: dvě letošní výročí
·Zpravodaj Bratrské jednoty baptistů - 02/2018
·Nejméně dva důvody pro odmítnutí čínských uprchlíků nejsou oprávněné

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
93 543 603
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Povzbuzení: Kázání o hříšnosti křesťanů
Vloženo Úterý, 28. září 2010 @ 11:36:39 CEST Vložil: Stepan

Kázání poslal Lutrik


 

1 Janův 1,8 - 2,2:  “Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není. Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.”



První čtení: Genesis 3,1 - 24: “Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: "Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?" Žena hadovi odvětila: "Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: »Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.«" Had ženu ujišťoval: "Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé." Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi. Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. Hospodin Bůh zavolal na člověka: "Kde jsi?"On odpověděl: "Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se." Bůh mu řekl: "Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?" Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl." Proto řekl Hospodin Bůh ženě: "Cos to učinila?" Žena odpověděla: "Had mě podvedl a já jsem jedla." I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout." Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš." Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa), protože se stala matkou všech živých. Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je. I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky." Proto jej Hospodin Bůh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.”


 
Čtení ke kázání: Jako základ pro dnešní kázání jsem vybral dva texty z Prvního listu Janova:


Jako základ pro dnešní kázání jsem vybral dva texty z Prvního listu Janova:  
1 Janův 1,8 - 2,2:  “Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není. Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.”

 “Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není. Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.”  

1 Janův 3,7 - 10:  “Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost - tak jako on je spravedlivý. Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy. Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra.”

 “Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost - tak jako on je spravedlivý. Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy. Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra.”  
Kázání:

 
Milé sestry a drazí bratři,

 
jako základ dnešního kázání jsme slyšeli dva texty z Prvního listu apoštola Jana. Asi jste si všimli, že tyto texty na první pohled jdou proti sobě, tedy že si protiřečí. Celý První list Janův se adresován věřícím křesťanům. První text je nabádá, aby o sobě netvrdili, že jsou bez hříchů. Pokud se křesťané považují za bezhříšné, činí z Boha lháře. Druhý text ovšem tvrdí, že kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. A křesťané musí být znovuzrození, jinak nejsou křesťany. Ježíš Nikodémovi jasně řekl, že “nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.” (J 3, 3 - 7). Náš druhý text tedy tvrdí, že znovuzrození křesťané se nejenže nedopouštějí hříchu, ale dokonce nemohou ani hřešit, jsou tedy bezhříšní, protože se narodili z Boha.

Víme, že Boží slova jsou pravda. Například v  Druhé knize Samuelově čteme: “Ano, Panovníku Hospodine, ty sám jsi Bůh, tvá slova jsou pravda.” (2 S 7,28). Bible je Boží slovo a je tedy navýsost pravdivá. Proto oba naše texty ke kázání musí být pravdivé, mají tedy nutně pravdu. Přesto si na první pohled protiřečí. Podle prvního křesťané nejsou bez hříchu, podle druhého nehřeší a ani nemohou hřešit. Z praxe víme, že hřeší. Ví to i sám apoštol Jan. Jinak by ve svém listě nenapsal, že pokud doznáváme své hříchy, Bůh nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. Tak jak je to s duchovním stavem křesťanů? Jsou spravedliví a bezhříšní, nebo jsou stále v moci hříchu a nečiní spravedlnost? Spravedlnost a bezhříšnost, nespravedlnost a hřích k sobě patří, to slyšíme i u samotného Jana. To se nám vše hezky komplikuje. Musíme to tedy pořádně probrat. A začneme od počátku, tedy od Adama a Evy.
 V našem prvním čtení (třetí kapitola knihy Genesis) lze slyšeli příběh o pádu člověka do hříchu. To byl prvotní hřích, spočívající v neposlušnosti a touze po bohorovnosti. Současně jde o dědičný hřích, neboť hříšnou lidskou přirozenost zdědí po svých prarodičích všichni lidé jakožto potomci Adama a Evy. Proto apoštol Pavel pravdivě píše: “není totiž rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy” (Ř 3,22). A prorok Izajáš pravdivě konstatuje, že naše lidská spravedlnost je “jako poskvrněný šat” (Iz 64,5). Nevěřící člověk “nemůže nehřešit”, jak výstižně napsal Augustin Aurelius, biskup z Hyppo. Naštěstí Bůh našel východisko z této prekérní situace člověka. V Listě Římanům apoštol Pavel proto může napsat, že mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. Že Ježíš byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění. Proto jsme ospravedlněni z víry a máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista (Římanům, čtvrtá, pátá a šestá kapitola).

Díky Ježíšově oběti jsou tedy věřícím křesťanům odpuštěny hříchy a jsou nyní spravedlivými před Bohem. Boží spravedlnost ovšem křesťané získali díky víře v Ježíše Krista, a ne díky svým skutkům.  Proto se v listě Efezským píše: “Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.” (Ef 2, 8 - 9). Boží spravedlnost je nám přičtena, není to naše vlastní spravedlnost, vybojoval a daroval nám ji Ježíš Kristus. Bůh nás vidí jako spravedlivé, pokud žijeme odpovědný život víry, k němuž patří i skutky víry, jak o tom píše ve svém listě apoštol Jakub: “Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!” (Jk 1,22).

A sílu k takovémuto životu nám přece Bůh daroval. O tom píše apoštol Pavel ve svém Listě Římanům: “Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, pak vaše tělo sice podléhá smrti, protože jste zhřešili, ale Duch dává život, protože jste ospravedlněni.” (Ř 8,9 - 10). Pokud žijeme odpovědný život víry v moci Ducha svatého, pak skutečně nehřešíme a ani hřešit nemůžeme a zůstáváme spravedlivými před Bohem. Situace je ovšem jiná, pokud nežijeme odpovědný život víry v moci Ducha svatého. Pak nemůžeme plnit Boží vůli a časem i hřešíme, neboť “cokoli není z víry, je hřích.” (Ř 14,23).

Křesťan tedy nemusí hřešit, pokud žije odpovědný život víry v moci Ducha svatého, ale na druhé straně může hřešit, pokud takový život nevede. Po znovuzrození v nás křesťanech přebývá Duch svatý a postupně proměňuje naše srdce a naši duši. Jedná se zde o tzv. proces posvěcování. Tento proces je však postupný a zde na zemi není nikdy ukončen. Tzv. “tělo hřícha”, jak se uvádí v kralickém překladu (Ř 6,6 a Ř 8,3), se zbavíme definitivně až projdeme smrtí a vzkříšením z mrtvých nebo při vytržení v době Druhého příchodu Pana Ježíše Krista. Teprve potom bude plně platit, že nehřešíme a ani hřešit nemůžeme. Do té doby však “nevěřící nemohou než nehřešit” a věřící křesťané “nemusí, ale mohou hřešit”.

Samozřejmě, že bychom neměli hřešit. Varuje nás předtím následující text z Listu Židům: “Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, ale jen s hrozným soudem a `žárem ohně, který stráví Boží odpůrce´. Už ten, kdo pohrdne zákonem Mojžíšovým, nedojde slitování a propadá smrti na základě svědectví dvou nebo tří svědků. Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti.Vždyť víme, kdo řekl: `Já budu trestat, má je odplata.´ A jinde: `Pán bude soudit svůj lid.´ Je hrozné upadnout do ruky živého Boha.” (Žd 10, 25 - 31). Tento text podle mne neznamená, že hřešící křesťan bude automaticky zatracen. Jde však o vážné varování před lacinou milostí, před smiřováním se s vlastními hříchy, před rezignací na boj s nimi. S hříchem máme bojovat v síle Ducha svatého, bojovat třeba až to prolití krve, jak se uvádí v listě Židům: “Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev. Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: `Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá. Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.´ Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával? Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti.” (Žd 12, 4 - 8).

Svůj hřích máme Bohu vyznat, od nám jej odpustí a očistí nás od každé nepravosti, jak píše apoštol Jan. Bůh nám dá i sílu s hříchy bojovat. Některých hříchů se totiž zbavujeme jen těžko a dlouhodobě (smilstvo, alkoholismus, kouření atp.). Nesmíme však rezignovat na zápas s nimi. Pokud rezignujeme, pak skutečně spějeme do zatracení. Slyšel jsem příběh jednoho velkého evangelisty, který nakonec skončil u satanistů. Pro něho již bude velmi těžké se vrátit k Bohu a uniknout tak věčnému zatracení. Ovšem “u Boha není nic nemožného." (L 1,37).

Duchovní stav věřících křesťanů je tedy stálé takový, že nemusí, ale mohou hřešit. O křesťanech tak platí slova Martina Luthera, že jsou “ospravedlněnými hříšníky”. Jsou na tom lépe než nevěřící, kteří “nemohou než nehřešit”. Ovšem křesťané ještě nedosáhli onoho cílového stavu, spočívajícího v tom, že nemohou vůbec hřešit. Křesťané mohou ještě hřešit a také mnohdy i hřeší, čímž se vystavují riziku věčného zatracení. Naštěstí mohou Bohu své hříchy vyznat a přijmout Boží odpuštění. Navíc Duch svatý, který v nich působí, pracuje na jejich postupném posvěcování, vždyť Bůh ne nadarmo po křesťanech žádá: “Svatí buďte, neboť já jsem svatý.” (např. 1 P 1,16).

Svatosti jistě nedosáhneme, pokud rezignujeme na zápas s hříchem a dopřáváme si luxusu laciné milosti. Náš zápas s našimi hříchy však může být díky Boží milosti úspěšný. Proto můžeme považovat ony oba dva texty z Prvního listu Janova za pravdivé. Umožňují nám lépe pochopit jak svobodu, tak odpovědnost křesťana. Podobně i zmíněný text z desáté kapitoly Listu Židům. Zároveň všechny tyto texty jsou výzvou, abych se pečlivě podívali sami na sebe a na naše životy. Neboť v Písmu je psáno: “Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. Každý bude odpovídat sám za sebe. … Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný.” (Ga 6, 4 - 8). Amen.

 
Modlitba po kázání:
 
Nebeský Otče,
děkujeme Ti za všechno, co jsi nám daroval skrze svého Syna, našeho Pána a Spasitele, Ježíše Krista. V Něm máme odpuštění hříchů a přístup k trůnu Tvé milosti. Jeho ranami jsme uzdraveni. V Něm jsou nám darovány všechny poklady moudrosti a poznání. On je mírou všech věcí. V Něm jsme zbohaceni vším duchovním požehnáním. V Něm máme naději na život věčný i časný. Díky Němu můžeme uniknout zatracení a peklu. Díky Jeho oběti mohl přijít Duch svatý, náš Utěšitel a Přímluvce, Duch pravdy, který nás uvodí do všeliké pravdy. A tak jsme mohli znovuzrodit a začít nový život v moci Ducha svatého.

Ve křtu jsme byli zbaveni prvotního hříchu a tak neobtíženi dědičnými vinami můžeme hledat Boží vůli a plnit ji. Za což Ti nebeský Otče můžeme jen vroucně děkovat. Neboť ne naše vlastní vůle, ale jedině Tvá vůle je dobrá, libá a spasitelná. A když i po křtu hřešíme, Ty jsi tak věrný a spravedlivý, že pokud Ti své hříchy vyznáme, Ty nám je odpouštíš a očišťuješ nás od každé nepravosti. Jedině Tvá milost nám tak umožňuje vést posvěcený život s vyhlídkou na Boží království.

Dej, nebeský Otče, ať si vždy dobře uvědomujeme, co jsi pro ně udělal. Ať nežijeme z laciné milosti. Ať vždycky a ve všem hledáme Tvoji vůli a snažíme se ji naplňovat. Ať nejsme křesťané pouze podle jména. Ať milujeme bližního svého jako sami sebe Ať svůj čas, majetek a peníze Ti vždy a všude dáváme ochotně k dispozici. Odpouštěj nám naše hříchy a nepravosti, chraň nás od Zlého. Posiluj nás na těle, duši a duchu. Proměňuj nás mocí Ducha svatého k podobě Ježíše Krista. A daruj nám dostatek síly, moci, lásky, rozvahy, odvahy, moudrosti a všeho potřebného k životu, který se Ti líbí. Za toto všechno Ti, nebeský Otče děkujeme a za toto všechno Tě prosíme před trůnem Tvé milosti ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.


 

Stanislav Heczko


   
 


 
Příbuzné odkazy
· Více Kázání
· Novinky od Stepan


Nejčtenější článek Kázání:
O milování


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Kázání

Podobná témata

Doporučené odkazy:

Biblická apologetika

Michaela Křivánková - Portrétní fotografie


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Kázání o hříšnosti křesťanů" | Přihlásit/Vytvořit účet | 18 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kázání o hříšnosti křesťanů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rastan (rastan@quick.cz) v Úterý, 28. září 2010 @ 18:46:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak jsem si přečetl toto kázání, ale bohužel je to trochu jinak.

Římanům 3:22  Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.
23  Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.
24  Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
25  Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,

Tady Pavel nás informuje, že každý kdo uvěří a přijme Krista jsou mu odpuštěny předešlé hříchy tj. hříchy spáchány před uvěřením. Při křtu ponořením "utápíme" starého člověka a nový člověk - křesťan už nesmí hřešit, jinak je oběť neplatná.
Proto slova Jana

1 Janův 3:8  Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
1 Janův 3:9  Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
1 Janův 2:1  Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.

To je ten rozdíl mezi HŘEŠENÍM tj. trvalé setrvání v hříchu a ZHŘEŠENÍM tj. jednorázovým přestoupením zákona Desatera či lásky.

Kdo trvale hřeší nemá přímluvce, kdo zhřeší (to jsme všichni) má přímluvce pokud hřích vyzná před Bohem.

Jinak jsem si přečetl krátký CV o panu kazateli a zajímalo by mě jakého ducha měl v sobě, když komunistům sliboval věrnost a poslušnost, aby dostal státní souhlas pro kázání a plat.
rastan



Re: Kázání o hříšnosti křesťanů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Legulda v Středa, 29. září 2010 @ 10:28:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co se týče poznámky rastana, jakého to měl ducha, když komunistům sliboval věrnost a poslušnost, aby dostal státní souhlas pro kázání a plat. Zrovna včera večer jsem se díval na ČT24 na pořad Duchovní život po válce. Velmi, velmi zajímavé, jak se katolíci a nekatolíci spolčovali s komunismem a jak slibovali věrnost.... Doporučuji vidět, odkaz je níže. Samozřejmě je to také komunistická propaganda (záběry po roku 1948, ne ty před tímto rokem), ale záběry hovoří sami za sebe. Je tam vidět i soudní proces s některými představiteli, kteří byli obviněny z různých pravděpodobně vymyšlených činů. Ovšem slavnost kde je vedle kalichu také srp a kladivo a všichni jsou tak jednotní.... Radim

http://www.ct24.cz/vysilani/2010/09/28/10116288585-209452801350034-22:30-archiv-ct24/1/




Re: Kázání o hříšnosti křesťanů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. září 2010 @ 09:27:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vyjímečně dobrý a pravdivý pohled.

Jako by ho napsal katolík. :-))


Jen bych trochu podrobněji rozvedl ono " nehřešení".
Domnívám se, že se v tomto případě jedná skutečně až o hříchy, vedoucí ke smrti. Kryž kráčíme životem a držíme se za ruku nebeskéno Otce, takovým způsobem skutečně nehřešíme. Nikdo z nás se ale ani tak kvůli naší dědičně pokřivené přirozenosti (náklonnosti ke hříchu) nedokáže vyvarovat hříchů všedních. Vyvarovat se všech hříchů je nad lidské možnosti.
Nejde jen o to, co jsme kdy udělali, ale i o to, co jsme neudělali, komu jsme nepomohli, koho jsme "neviděli", který skutek lásky (připravený pro nás nebeským Otcem) jsme "přehlédli".

I všední hříchy snižují naši kvalitu života s Bohem a proto se z nich máme pravidelně očišťovat pokáním a Bohu je vyznávat.


Proto se přidávám: NEŽIME Z LACINÉ MILOSTI!, nežijme ve virtuální lži.



Re: Kázání o hříšnosti křesťanů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Čtvrtek, 30. září 2010 @ 11:11:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nesouhlasím s použitím Žd. 10 : 25 - 31   v jednom odstavci. Domnívám se, že je potřeba rozdělovat slovo pravdy a vnímat ke komu se apoštol v té pasáži obrací.

Apoštol píše k Hebrejům, kteří přestávali praktikovat sborový život a začali se vracet k rituálním praktikám podle Zákona. Dílem pronásledování „sekty“, dílem tlaku rodiny apod. Proto říká neopouštějte společná shromáždění.  Další skupinou ( ve v.26 - 28) jsou Židé, kteří slyšeli evangelium o Mesiáši ( Kristu) a nechalo je to chladnými. Nepřijali Ho jako Spasitele ( prostě neuvěřili) a proto nemůžou počítat s , cit.  "žádnou obětí za hříchy" . Ve verši 29 se obě skupiny „spojují“ a jsou uvedeny pod kuratelu trestu když zlehčují Boží spasitelné dílo na kříži ( tím, že konvertují zpět k judaismu) nebo Ježíše nepřijímají jako Spasitele …..tím se vysmívají „Duchu milosti“. Tím je Boží Duch, který je ponouká k nápravě, ale oni na Jeho hlas nedbají a řídí se svou vůlí. Nemyslím si, že u té skupiny Židů, kteří se vraceli zpět k judaismu a opouštěli sbory, jde o věčné zatracení na rozdíl od těch, kdo Ježíše jako Spasitele nepřijímají. Jde o výchovné tresty, které by měli pomoci k nápravě stavu věcí a myšlení. S tím souvisí verše 30 – 31. Ve verších 32 – 34 apoštol připomíná co je to již všechno stálo – opustit judaismus a konvertovat ke křesťanství a nabádá je, aby neztráceli odvahu a budou Pánem bohatě odměněni.

Pustit se do tvrzení, že může znovuzrozený člověk ztratit spasení je nepřitelné z hlediska Boží spravedlnosti. O tom jsem už tady několikrát psal a nebudu se opakovat. Spíš si myslím, že "znovuzrozený", ale svévolník, nikdy ve skutečnosti Ježíše jako Pána nepřijal. Možná se mu podaří oblafnout lidi, ale Boha určitě ne. U znovuzrozených je potřeba nebrat Boží milost nadarmo, ale v moci Ducha sv. vstupovat do posvěcení a následně do svatosti. O tom taky byla už řeč. Znovuzrozený může, ale neměl by zhřešit .....to je jasné. Pokud se mu stane poklesek - vyzná ho a je mu opuštěno. Není cílem být pořád jako na houpačce : Klesnu - vyznám - klesnu - vyznám ! Stojíme přeci na straně Vítěze a v Něm a v proměňující moci Ducha sv. vítězíme i my. Vítězí tim, kdo mají s Bohem osobní vztah a naplňují se průběžně Duchem sv. Jinak kázání se mi líbí. Nechci tímhle příspěvkem "stlát rozumy" nebo se pasovat do role nějakého kritika. Jen jsem si dovolil uvést jiný výkladový pohled na pasáž z ep.Židům 10: 25 - 31



Stránka vygenerována za: 0.29 sekundy