Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jiří.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 172, komentářů celkem: 429673, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 272 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116545025
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Parchant
Vloženo Pondělí, 13. září 2010 @ 10:06:27 CEST Vložil: Stepan

Úvod do křesťanství poslal cizinec

Parchant
Vyrazil jsem do města vyřizovat věci na úřady. Pomalu jsem se vracel od radnice přes náměstí, přešel ulici a před hračkářstvím jsem uviděl zvláštní jev.

   Na zemi, přímo na chodníku, se povaloval malý kluk. Visel na ruce mamince, vedle postával tatínek a koukal se do výlohy. Přišel jsem blíž. Pomalu ho zvedala ze země.

   "Já chci ten BAGR!" Řekl pevně kluk, zkroutil mamince ruku, jejich ruce se roztrhly a ten kluk se znovu složil k zemi.

   Tatínek se otočil od výlohy, podíval se na kluka a přijemným, ale pevným hlasem řekl: "Víš, měl bys poslouchat maminku a nezlobit jí!"

   "Už jsem ti to říkala, Petře, nemáme teď peníze, nemůžu ti to koupit" řekla tichým hlasem maminka a sehla se k němu. V tu chvíli se kluk opět zkroutil, přetočil se, přitom kopnul tatínka přes nohy a zakřičel:

   "ALE JÁ CHCI ten BAAAAGRRRR!"

   Tatínek se prudce otočil od výlohy. Přísně se podíval na toho kluka a jeho vlídnost byla ta tam. Nahlas, ostře a studeně řekl: "Hele, ty parchante, tak tohle's teda přehnal!". Kluk trochu zvadnul a vyplašeně se podíval nahoru. Okolostojící se podívali s překvapením na tatínka, já taky. Až mne to trochu vyděsilo: Jak se takhle může tatínek chovat k synovi? Podíval jsem se na člověka hned vedle mne, který sledoval tu scénu také a v jeho očích se zračil podobný údiv a stejná otázka.  



   Do chvíle ticha vyšla ze vchodu mladá maminka a s ní dva kluci, dvojčata. První táhnul obrovského medvěda a ten druhý se hned rozběhl co mu síly stačily a skočil na toho chlapa před výlohou, objal ho, dal mu pusu a radostně hlásil: "Hele, tati, tati, TATI! Podívej co nám maminka koupila!" V tu chvíli ten první kluk dovlekl toho obrovského medvěda a strkal ho tomu chlapovi do obličeje, přímo před obličej jeho vlastního bráchy, tak aby si získal tátovu pozornost.

   "Jé, kluci! Ten se teda ale povedl!" řekl na to ten tatínek, zvednul se i s medvědem a jedním klukem, druhého vzal za ruku, dal pusu té mladé mamince, která právě přišla a společně odešli k autu. O ženu, která se skláněla nad svým malým synem, ani o toho kluka, co se stále ještě válel na zemi, už nejevil žádný zájem. 

   A nikomu okolo to nepřišlo divné.   Rodiče a děti ve světě    Ve světě probíhá mezi lidmi mnoho druhů vztahů. Nejpevnější z těch vztahů jsou vztahy pokrevní: Vztahy mezi rodiči a dětmi. Pro celé generace bylo nepředstavitelné, že by rodiče opustili své děti nebo že by děti opustily své rodiče v jejich stáří a snad jen společnosti vychované kolektivismem tento trend mírně opustily.

   I dítě prožívá mnoho vztahů: Začně chodit do školky a školy, kde se potkává s učiteli, vedle na zahradě jsou sousedi, do školy je vozí pan řidič autobusu, v potravinách si kupují od prodavaček sladkosti. 

   Všechny tyhle běžné vztahy fungují ve stylu "v dobrém vše dobré". Pokud kluk chodí do školky, hraje si a nezlobí, je s panem ředitelem v míru a pohodě. Jakmile začne zlobit, přestane poslouchat, nastoupí mírná výchova, odpovídající školce. Pokud kluk zlobí dál, vztah končí: Rodiče jsou pozváni k panu řediteli a malý kluk už pana ředitele nikdy neuvidí.

   Stejné je to když kluk vyřvává v autobuse a ubližuje druhým, když krade v samoobsluze, když vzduchovkou střílí do oken souseda: Lidé, kterým tohle kluk provádí, se postaví proti němu, nebudou o něm chtít ani slyšet, a budou neustále bombardovat rodiče, aby se odstěhovali, aby zaplatili ukradenou škodu, aby...

   Každý ten vztah má určité hranice - kdyby se ten otec u výlohy z našeho úvodního příběhu sehnul k tomu válícímu se klukovi a zvalchoval mu zadeček, všichni okolo by to nejspíš pochopili. Ale jen do té doby, než by se dozvěděli, že ten otec je sice otec, ale není otcem dotyčného dítěte, že k sobě vůbec nepatří, jen se náhodou potkali před hračkářstvím - to by pak nastalo zděšení.   Řidič autobusu má cizí dítě na starosti po cestě do školy a ze školy, paní učitelka či ředitel ve škole a školce. Ale řidič autobusu nemůže zasahovat vůči klukovi na zahradě jeho souseda a ředitel školy nemůže mluvit do toho, co dělá kluk doma. Na zahradě souseda může proti klukovi zakročit policista: Ten ale zase nemá jakékoliv právo na kluka, pokud je doma - tam mohou na kluka jen a jen rodiče.    S kompetencí vlastních, pokrevních rodičů vůči vlastnímu synovi je to ale jiné: Ti kluka neopustí a ani nemohou. Ti mají kluka na starosti a na srdci stále a všude, ať je ve škole, v autobuse, na zahradě souseda nebo doma. Ve chvíli, kdy kluk provede co neměl, nekončí jejich vztah k dítěti. Dobří rodiče, místo toho, aby se na dítě vykašlali, nechali mu svobodu dělat si co chce a chodit kam chce, začnou kluka vychovávat. Děti světa a děti světla    Tak jako ve světě fyzickém probíhají vztahy podobně v duchovním světě, s dětmi světa a dětmi světla a s jejich otci. Podobné je to také se zasahováním do života člověka, s výchovou člověka. Svět vychovává člověka ve zlém a ten, kdo žije jako dítě světa, je podroběn té výchově světa. Bůh proti tomu vychovává své děti vlastní výchovou: K dobrému.    Když k Bohu přijde jakýkoliv člověk, Bůh ho slyší a odpovídá na jeho modlitby. Když je ale ten člověk dítě světa a od Boha odejde, jde si pak po svých cestách a znovu se o něj stará ten, komu patří: Svět.    Docela jiná situace nastane tehdy, když je člověk skrze oběť Ježíše Bohem přijat za vlastníhosyna. Bible tomu vztahu říká krevní smlouva: Vztah, který má sílu rodičů a dětí, vlastních sourozenců. V tu chvíli se mění celý vztah člověka k Bohu a mění se situace člověka ve světě. Člověk přestane pařit světu, přestane být pod vládou Hříchu a narodí se z Boha.   Jedna z věcí, která se pro mne změnila když jsem se stal Božím dítětem byl právě vztah s Bohem. Když jsem žil jako dítě světa, tak jsem někdy přišel k Bohu a jindy odešel od Boha - nic se nedělo. Když jsem něco zkazil, zřešil jsem, zmizel můj vztah s Bohem a byl konec - musel jsem se sám pracně škrábat ze špíny ven a znovu jít k Bohu. Když jsem přijal ten nový život od Boha, najednou jsem zažíval Boží výchovu pořád: Tehdy, když jsem byl s Bohem, tak docela dost a tehdy, když jsem od Boha odešel nebo Boha neposlechl, jsem tu výchovu zažívalještě více.
   Období, kdy jsem chvíli žil s Bohem a chvíli se mi žít s Bohem nedařilo, najednou zmizelo: Bůh byl se mnou pořád, všude, kam jsem šel. Protože z cizího otce se stal tou krevní smlouvou v Kristu Ježíši otec vlastní. Z Boha, který se mi věnoval jen tehdy, kdy jsem za ním přišel, se stal Otec, který se o mne začal starat stále. Vychovával mně tehdy, když jsem chtěl a vychovával mne i tehdy, když jsem vůbec nechtěl. Boží otcovská výchova    Výchovy se člověku dostává od vlastního otce. Vlastní otec je za syna odpovědný stále. Vlastní otec svého syna nikdy neopustí a když jeho syn "blbne", zaslouží si víc otcovy pozornosti, než kdy dříve. Vlastní otec svého syna miluje, tak ho napomíná a vychovává. Dokonce i když syn dospěje, tak se vlastní otec o syna stará, nezapomíná na něj a má pro něj radu, pomoc a někdy i výchovu.     Dnes slovo "parchant" používáme jako nadávku, která má důležitý základní význam: Člověk, který neměl vlastního otce/matku a tak se mu nedostalo žádné výchovy, nebo jen výchovy špatné. Podívejme se, jak vnímal tento vztah člověka s Bohem, syna a Otce, apoštol Ježíše:

"Synu můj, nepohrdej Pánovou výchovou, a neklesej na duši, když tě kárá. Vždyť koho Pán miluje, toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna."  

Podstupujete-li výchovu, Bůh s vámi jedná jako se syny. Vždyť kterého syna otec nevychovává? Jestliže jste však bez výchovy, jíž se dostává všem, pak jste levobočci (cizoložňata, parchanti), a ne synové. A pak, mívali jsme přece za vychovatele své tělesné otce a vážili jsme si jich. Nemáme se tedy mnohem spíše poddat Otci duchů a žít? Oni nás přece vychovávali po krátkou dobu a jak se jim zdálo dobré, on však k našemu užitku, abychom získali podíl na jeho svatosti. Žádná výchova se sice v dané chvíli nezdá být radostná, ale krušná, avšak později těm, kdo skrze ni byli vycvičeni, přináší pokojné ovoce spravedlnosti. 
 
Otec a ty
 
   Jak vypadá tvůj život?

   Co se stane, když se válíš po zemi a kopeš nožičkama proto, že jsi nedostal co jsi chtěl nebo že nemáš co má někdo jiný? Chytne tě najednou ta ruka, které se nejde pustit a zvedne tě ze země? A když se dál vztekáš, ještě dostaneš jednu přes zadek, místo toho, abys dostal chlácholivé slovo, zmrzlinku a dáreček?

   Jestli to tak je, važ si toho, protože to znamená, že jsi vlastní dítě svého otce a ne parchant, cizoložně, cizí. Tvůj otec tě vychovává místo toho, aby tě zabavil nebo se tě rovnou zbavil: Je to tedy tvůj opravdový otec.

   Jak dopadneš ve chvíli, kdy provedeš něco zlého, když neposlechneš Boha, když něco zkazíš, upadneš do bláta: Je ticho po pěšině, už se o tebe Bůh nezajímá, zapomene na tebe, ani si tě nevšimne, dokud se z bláta nezvedneš a nevrátíš se? Nebo právě v tu chvíli, mnohem naléhavěji, uslyšíš ve svém nitru hlas který tak dobře znáš, hlas, který v té chvíli vůbec není příjemný a Boží ruka tě zvedne a zatřese tak, že se třeseš ještě pár dní?

   Buď za to pokárání rád: Protože jestli přijde, znamená to, že jsi vlastní syn a ne parchant, že ten vztah mezi tebou a Otcem není vztah nevlastního, který jen čeká, kdy se tě zbaví, ale je to vztah pokrevní, vztah, kdy tě Otec miluje a nenechá tě napospas: Ani tobě samotnému. 

   Můžeš si v té chvíli uvědomit, že po světě se válí mraky lidí v blátě, do kterého je dostal jejich otec, vládce tohoto světa a temnoty. Kopou nožičkama a vztekají se ale žádné výchovy od Otce světla se jim nedostane, všechno v jejich životě je ztraceno, protože ten pravý a jediný, dobrý Otec není jejich otec.       Jak vypadá tvůj život?

   Jestli tuhle ruku vlastního Otce, která svého syna zvedne když je mimo a nepustí, ten přísný hlas vlastního Otce, který tě pokárá, když neposlechneš a zhřešíš i když ty sám o to nestojíš, jestli tohle neznáš, radím jediné: Hledej ten pokrevní vztah s Bohem, dokud jej nenajdeš a nepřijmeš.

   Dokud je ještě čas a není pozdě.


Podobná témata

Úvod do křesťanství

"Parchant" | Přihlásit/Vytvořit účet | 9 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Parchant (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. září 2010 @ 10:33:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Zase vypadly ty nadpisy, zapoměl jsem, že editor GS vyhazuje headery a občas i odstavce a musím to formátovat ručně. Tak tu je odkaz na originál Parchanta.



Re: Parchant (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Úterý, 14. září 2010 @ 22:47:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, milý Cizinče,
užs nám vysvětlil, kdo je to parchant,
teď zkus ještě pakost, drabant, pacholek a trdlo ;-)



Re: Parchant (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Sobota, 18. září 2010 @ 21:45:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Cizinče,

opět krásné zamyšlení, díky za ně:-)

Je dobré vědět, čí jsme děti, co z toho pro nás vyplývá - jak pozitivního, tak negativního - a přitom zcela legitimního. Je super vědět, že jsem v krevní smlouvě se Stvořitelem Vesmíru, že je to On, kdo mě nikdy nenechá a neopustí. A je to On, který mi nedá kámen, když prosím o chleba. Je to On, který mi dal jistotu spasení skrze svého Syna, a jsem Mu vděčná, že o tom vím a nemusím vymýšlet žádné krkolomné teorie o tom, proč by to tak nemuselo být:-)

A mám radost, když někdo, koho vychovává svět, jak říkáš, přijme ten dar, který máme v Ježíši Kristu, a začne ho vychovávat Láska sama. Potom jsou vidět úžasné výsledky a ovoce v jeho životě, které předává ostatním, těm,  kteří jsou ještě ve světě a hledají smysl života snad ve všem - sami nevědí, co vlastně hledají - ale podvědomě touží po té pravé Lásce...

Irena



Stránka vygenerována za: 0.23 sekundy