Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 258, komentářů celkem: 429593, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
 mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 443 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
Mikim
ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116503049
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Duch svatý
Vloženo Čtvrtek, 09. září 2010 @ 15:58:59 CEST Vložil: Stepan

Dotazy čtenářů poslal nematemne

      "Že zůstáváte v Něm a On ve vás, poznáváte podle toho, že vám dál ze svého Ducha."

      Je tomu skutečně tak? Je možné slovy sdělit jak to poznáváte? Nacházíte v tom poznání jistotu, že jste v Bohu? Když jste dostali Ducha svatého, byla to věc okamžiku, nebo proces kdy jste se do toho stavu "ukecali"? 


      Asi moc otázek, tá poslední lehce provokativní :-) zkusím vysvětlit proč. Mnozí z vás ví, že jsem kdysi byl křesťanem. Ale to co píše Jan jsem nikdy nezažil. Možna proto, že jsem čekal něco konkretního, dlé svých představ, ale možná proto, a to se mi zda pravděpodobnější, že jsem se do křesťanství "ukecal". Splnil jsem literu, věřil, že Ježíš zemřel za......atd, atd. Bral jsem to jako vyznání víry, nespekuloval jsem o tom. Když jsem prosil o Ducha svatého, byl jsem vyučován, že jej dostanu, byl jsem "vzorný" křesťan, proč bych pochyboval, že? A tak jsem jednoho dne začal používat dar jazyku, což dle učení mé cirkve bylo důkazem, že jsem dostal Ducha svatého. A já to přijal, o.k., mám Ducha svatého. Hurá! Jenomže já v to věřil, ale já to nevěděl a to si myslím je veliký rozdíl. Když čtu o práci Ducha v Novém zákoně, mi nepřijde svědectví lidi o Něm, že by to bylo nějaké fluidum, ale něco skutečného, jistého, Bůh "tváří v tvář" v člověku. Důkaz, že jste v Něm a On ve vás.
     Jak jste na tom, jste na tom podobně jako já kdysi, nebo mate to štěstí, že díky Duchu víte, že jste v Něm a On ve vás?


Podobná témata

Dotazy čtenářů

"Duch svatý" | Přihlásit/Vytvořit účet | 46 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Duch svatý (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 09. září 2010 @ 19:50:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj nematemne,

u mě to byla věc okamžiku - a sice vzápětí po tom, co jsem vyznal před mnoha lidmi, že jsem přijal Pána Ježíše jako svého spasitele



Re: Duch svatý (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 09. září 2010 @ 20:37:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Díky za upřímnost a za tvoje vzácné svědectví tady.

  Nevadí ti, že se nejdřív zeptám?

Když jsem prosil o Ducha svatého, byl jsem vyučován, že jej dostanu, byl jsem "vzorný" křesťan, proč bych pochyboval, že? A tak jsem jednoho dne začal používat dar jazyku, což dle učení mé cirkve bylo důkazem, že jsem dostal Ducha svatého.

  Můžeš nějak lépe popsat, jak se stalo, že jsi "začel používat dar jazyku"? Klidně i privátně na mail, tohle by mne zajímalo. Bylo to takové to klasické "charizmatické" že na tebe položili ruce, řekli ti "teď jsi pokřtěný duchem a tak začni něco mluvit"? Nebo to bylo nějak jinak?


  Mojí historii jsem tu vyprávěl mockrát: Kdysi jsem byl křesťanem, správně jsem věřil všechno o Ježíši: Že přišel na svět, zemřel za celý svět, byl vzkříšen, že Bůh je trojjediný a spoustu dalších pouček. Choval jsem se slušně, jak se křesťan chovat má, alespoň v rámci možností. Pak jsem dokonce potkal jiné křesťany a uvěřil jim to o Ježíši, co jsem do té doby nevěděl: že nezemřel jen za celý svět, ale že zemřel i za mne. Že Ježíšova spása je moje spása. No a taky jsem vyznával Ježíše, jak o život a pořád nic.

  Před nedávnem se mne tu oko ptal, jak se to vlasně stalo, že jsem přijal to svědectví Ducha svatého, co teda vlastně bylo jinak, že jednou jsem ho neměl a pak jsem ho měl. Tak jsem to popsal v jednom příspěvku. Jak to svědectví funguje u mne tu popisuju častěji, teď by se tu měl brzo objevit příspěvek Parchant, kde popisuju právě tohle svědectví Ducha při výchově člověka.


  Pro mne je to svědectví Ducha svatého vlastně to nejdůležitější, co reálně mám - kdybych ho neměl, tak bych těm místům písma, která to tom mluví, neuvěřil. Sem děsnej skeptik a co si neověřím, tomu věřím jen vyjímečně. Nejsem zrovna příklad víry a schopnosti si věci vsugerovat, když je potřeba. A že by občas bylo potřeba věřit něčemu, co si nemůžu ověřit ...



Re: Duch svatý (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Pátek, 10. září 2010 @ 07:27:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj,
zajímavá svědectví. Cizinec ( myslím Toník) napsal jednu větu , cit.
 
" Později mi Bůh ukázal, co tohle období způsobilo: Místo toho, abych se spoléhal na konkrétní prožitky s Bohem, které jsem zažil, na jeho dary a jednání, naučil mne Bůh spoléhat na jeho slovo"

Tak jako Cizinec spoléhal na prožitky s Bohem, já zase spoléhal na Bibli. Byl jsem desítky let vyučován v Písmech a později jsem sám začal vyučovat. Kázání resp. začátky příspěvků ve shromáždění byly u mne asi od 16 let. A zrovna tak jak Cizinec se nakonec dostakl ke kráse Jeho slova, já se obráceně, od znalostí litery zase dostal k zážitkům s Bohem. Takže u mne to bylo přesně obráceně a stálo to určitou námahu, podobně jakou prožil Cizinec ( promiň, teď nevím zda Karel nebo Toník). Každý z nás si to musel "probojovat", "odžít". Nejprve jsem musel překonat bariéru, že se nemáme modlit k Duchu sv. protože to v Bibli nikde není napsané. Sám jsem to léta hřímal z kazatelny a vše co se týká jazyků a charismatiků bylo špatně a extrém, prostě blud. V tom příspěvku je uveden verš  1 Jan.3:18 "Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha".

Já jsem neměl problém s tím, že bych neměl Ducha sv. Biblicky vzato Ho dostane každý, kdo uvěří a je spasen resp. je jím zapečetěn Ef. 1: 13 " ....když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého" a napojen do jednoho Těla ( Církve jejíž hlavou je Kristus) 1 Kor.12: 13 - 14 "  Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem. Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů".

Naši bratři učí , že každý kdo uvěří dostane "plnost Ducha sv." ! Určitě dostane pečeť ( jistotu spasení) a předpoklady k naplňování se Duchem sv.  Ale protože se Duch sv. nesmí v těchto kruzích oslovit přímo, tak věřící nemůžou být Duchem naplněni tak, jak by mohli. Vše, modlitby, kázání se směřuje k Pánu Ježíši popř. k Otci a osoba a dílo Ducha sv. je téměř tabu. Občas se káže o duchovních darech, ale protože semi neprožili to o čem mluví, tak je to zkreslené a vedené tím pohledem, že vše Pán Ježíš ( např. kniha L.P.Křesiny "Charismata" apod.). Tím neříkám že by neměli Ducha sv. a že by žili nějak zhůvěřile. To ne, ale mohli by mít daleko více Boží moci k osobnímu růstu i ke službě druhým. Tohle se týká církví jako Církev bratrská, BJB, KřSb apod. Je to jako kdyby byli na obědě u přítele a host by děkoval za skvělý oběd příteli i když oběd vařila jeho manželka. Ta by stála opodál skromně v koutě a host by si jí ani nevšiml ! Je to přesně jak píší Kraličtí 2 Timoteovi 3:5 "Mající způsob pobožnosti, ale moci její zapírajíce, a od takových se odvracuj" Nechápu to tak, že bych se měl od nich distancovat, ale spíše opustit pohled na zbožnost litery, prostě nebrat "Boží milost nadarmo" a počítat s tím, že Bůh má stejnou moc jako v době apoštolské

Modlil jsem se zásadně k Bohu, Otci nebo Pánu Ježíši a přitom, v některých oblastech, se úleva od hříchu nedostavila. Bojoval jsem s osobními problémy ze všech  sil své víry, vyznával hříchy a pak je znovu dělal. Nebylo to nic velkého, ale prostě ...... bylo to z mých přirozených sil oblečené do hávu litery Bible, ale bez moci Ducha. Nepochyboval jsem, že mám Ducha sv., ale jaksi se nedostavila Jeho proměňující moc. Teď vím, že ani nemohla, protože jsem Ho ignoroval a bral jsem jen 2/3 Boha ( s prominutím ten výraz, ale lépe to neumím říci). 

Pak přišla změna, je to několik let, kdy jsem 1) nejprve oslovil Ducha ať mi pomůže. Šlo to ze mě jak z chlupaté deky. Dával jsem si přes pusu facky : To se přeci nesmí ! A to, na co nereagoval Pán Ježíš, v tom zasáhla Boží moc skrze oslovení Ducha sv. Převzal moje usílí a najednou to šlo samo, bez námahy. Ještě to nebylo všechno. Ještě jsem v něčem jel dál. 2) Dalším krokem bylo opětovné vyznání hříchů před svědky ( i když ještě ne konkrétně ale všeobecně) a normální křest ve vodě, kterým mě posloužil obdarovaný Boží služebník, sám mocně naplněný Duchem sv.

A vážení, od té chvíle jako když utne ! A to, s čím jsem celý život bojoval bylo pryč jako když mávne kouzelným proutkem. Teď to vidím tak, že Bůh uvolnil svou moc v mém duchu skrze mocné naplnění Duchem sv. na základě mého pokání a dětinské víry. Tenhle boj trval dva roky. To nebylo vše. Pak, za další rok, mi ten služebník řekl, že potřebuji ještě 3) dar jazyků. No, to bylo jako mokrým hadrem přes obličej. Celý život jsem bojoval proti jazykům, že utichly, že patřili apoštolům, že jimi mluví satanisté a kdoví z jakého ducha jsou a prostě naco takovou blbost mít ! Ale už jsem měl dobrou zkušenost s prvními dvěma kroky. Viděl jsem, že někteří spoluvěřící už jazyky mají a já jim tak trochu i záviděl. Ale jen malinko, hrdě jsem držel neposkvrněnost jazyky dál. No, abych to zkrátil. Nakonec se za mě Boží služebník pomodlil a že mám opakovat něco v jazyku..... a já opakoval a nic necítil. Myslel jsme si, že se dostanu do transu apod. Nakonec jsem to po několika týdnech rozmluvil sám. Prostě postupně a po několika dnech, kdy jsem se modlil střídavě česky a v jazyku jsem začal emočně cítit Boží přítomnost a Duch sv, mě začal budovat osobně a tím je budován i místní sbor.  

Takže u mě to bylo takto: Léta studia Písem, kázání, ale současně se nedostavoval "vítězný život" protože jsem ignoroval osobu Ducha sv. Pak oslovení Ducha sv. a první vítězství. Další krok : Pokání a viditelné znamení do duchovní oblasti tzv. " očistný křest" ( já už samozřejmě byl dávno pokřtěn ponořením do vody, ale vůbec mě neuškodilo to udělat ještě jednou ) . To není nikde v Bibli uvedeno, ale je to v souladu s křesťanským myšlením . Jistá paralera je s obřadným očišťováním Židů, kteří se vrací domů z trhu. Třetí krok byl "dar jazyků". Teď vidím, že to co v mém životě pak následovalo bych bez modlitby v jazycích prostě nedal !  Tím se ze mě stal "charismatický evangelikál" . Myslím si, že evangelikály tento obrodný proces teprve čeká a až přijde tak to bude hukot ! Je naplněním, tužby mnohých věřících jít dál za Bohem. Ale "dál" znamená "jít blíž k Němu", do opravdového osobního vztahu. Nezvěstovat Ježíše jen jako Spasitele, ale také jako Pána mého života !

Píšu osobní zkušenost a už vidím výtky klasických evangelikálů : Kdoví z jakého je to ducha, v Bibli není napsáno, že máme oslovit Ducha sv. v modlitbě, jazyky mluví pohanská náboženství a satanisté, víra nemá stát na emocích, ale na Božím slově. Krátce odpovím : 1) Nikdy v životě jsem nežil tak posvěcený život a nebyl uváděn do svatosti jako teď - mocí Ducha sv. K nikomu jinému než k Bohu se neobracím a jak známo, ani tělesný otec nedá dítěti místo chleba kámen, natož pak Bůh. Modlitba k Duchu sv. není v Bibli nikde zakázána, obracím se k Bohu stejně jako je Bohem Otec a Syn. Kdo mi může zakázat oslovit Boha ? Jazyky mluví kde kdo, ale já se obracím k Bohu a tudíž nemají s pohany nic společného. Vztah je víc než víra i když víra je jeho základem. Do každého vztahu patří emoce a to i do vztahu s Bohem. Nikdo ze zralých křesťanů nestaví na emocích, ale na Božím slově a emoce pak potvrzují opravdový osobní vztah. 

Jestli tohle někomu pomůže k osvětlení některých myšlenek tak byl cíl mého příspěvku splěn


 



 


 







 










   



Re: Duch svatý (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 10. září 2010 @ 14:59:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vyvolený národ měl kdysi svou představu Mesiáše. Mysleli si že přijde ve slávě a moci a založí pozemské království. Porazí a podrobí všechny národy a učiní je pány tohoto světa. Bude je sytit a uzdravovat. Čekali mocného krále který přidá sílu silným a rozdrtí slabé. Přes to se nedokázali přenést mnozí z těch kteří viděli divy a zázraky a dokonce ani apoštolové. Mnoho lidí nedokázalo uvěřit tomu že by mohl být Mesiáš chudý a pohybovat se převážně mezi chudými a bezvýznamnými lidmi. Že by ho mohla spousta lidí snadno přehlédnout a nevšimnout si ho.
Myslím si že je to podobné i se Svatým Duchem. Vane si jako jemný vánek tudy kudy chce a jestli někdo očekává že do něho viditelně vejde a udělá z něj neomylného a mocného nadčlověka tak se hluboce mýlí, nebo je v tom zlý a zištný úmysl. Všimněme si ještě jedné věci. I do velkých světců a proroků Nového i Starého zákona vstupoval a mluvil jejich ústy jen omezenou dobu, dokud neřekli nebo neudělali to co chtěl říct nebo udělat Bůh. Když byli naplněni Duchem tak nemluvili vulgárně ani agresivně a nebyla v nich zloba, ani když tlumočili velice tvrdou řeč. Jako třeba tomu nešťastnému izraelskému falešnému knězi kterému bylo řečeno že jeho žena bude nevěstkou, jeho děti pobity mečem, pozemky rozměřeny provazem a rozděleny a on sám zemře v cizí a nečisté zemi.
Bůh nikdy nemluví sprostě a arogantně jako někdo kdo by rád založil a udržel nějakou běsnou sektu která by mu přinesla pocit vlastní důležitosti, peníze a moc a tvrdí o sobě že je naplněn Duchem.



Re: Duch svatý (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 10. září 2010 @ 15:02:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdybyste byl naplněný Svatým Duchem tak byste nikdy nemohl přestat být křesťanem. Tuhletu kombinaci považuji za vyloučenou.



Re: Duch svatý (Skóre: 1)
Vložil: karkulka (pradavnapravda@email.cz) v Pátek, 10. září 2010 @ 20:07:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím jak to vysvětlit, ber tedy trochu s rezervou mé tvrzení, že já o Bohu věděl od ranného dětství. Nebylo by to nic tak divného, já však nebyl k náboženství veden. Když jsem v dospělosti uvěřil nebo jsem si možná pouze uvědomil, že jsem vždy byl vlastně asi věřící a začal jsem z bible aktivně Boha poznávat, první mou starosti bylo informovat o tom úžasném evangeliu všechny své blízké, všechny které jsem miloval a miluji. Mnozí z nich si tenkrát mysleli, že jsem se pomátl. O tom, jestli mám nebo nemám Ducha svatého jsem vůbec nepřemýšlel a nějak mi to zůstalo. Pochopitelně by jsem chtěl dojít ke svému spasení, ale, ač jsem si vědom, že to neovlivním, více než sobě, přeji spasení svým blízkým. I když to tak možná nevypadá, dnes pokládám za své blízké i ty, kteří se mnou nesouhlasí a dokonce i třeba ty, kteří prokoukli, že nejsem zrovna košer, tedy i vás tady. Záleží mi na každém člověku, který je ochoten o Bohu v dobrém přemýšlet. Mělo by mi záležet úplně na všech, ale tak daleko jsem to ještě nezvládl. Nechci se tím, co sem teď píši, dělat lepším, než jsem. Jsem tak hříšný člověk, že pokud by jsem o svém spasení měl rozhodovat sám, sotva by jsem uspěl. Bez Boží milosti, na kterou spoléhám, jsem skutečně ztracen, to vím zcela bezpečně. Se stejnou jistotou mohu prohlásit, že „měl-li jsem“ kdy vůbec Ducha svatého, bylo to asi vždy pouze na kratičkou dobu, ve které jsem byl někomu užitečný a byl jsem Ducha svatého tedy snad hoden. I za ty chvilky jsem vděčný. Žiji v nadějí, že takové chvíle ještě zase prožiji, bude-li to Boží vůle. Nežiji však proto, abych mohl říkat hleďte, mám Ducha! Mohl by jsem se totiž mýlit a i kdybych se nemýlil, chlubil by jsem se nebo upozorňoval by jsem snad, na svou vlastní zásluhu?



Re: Duch svatý (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 11. září 2010 @ 11:52:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Chci tu vydat možná trochu jiné svědecví, než je žádáno, ale věřím, že uvede věci na pravou míru.

Věřím, že křest v Duchu Svatém je především o Boží moci, která přijde na člověka a promění jeho život, jak tu o tom níže krásně svědčí Nematemne. Jestli začne nebo nezačne mluvit novými jazyky není žádný průkazný jev, že je člověk pokřtěn v Duchu Svatém.

Mé svědectví je o třech podobných případech, kdy jsem ke křtu Duchem Svatým sloužil s odstupem času třem různým sestrám.
Když to bylo poprvé, neměl jsem s tímto žádnou zkušenost, takže jsem z toho byl docela vykulený. Stalo se totiž toto: Když jsem vložil ruce na tu první sestru a modlil se za křest v Duchu Svatém, stalo se, že ta sestra najednou nemohla mluvit - tedy nemohla mluvit česky. Požádal jsem jí tedy, aby mi napsala, co se děje. Napsala, že nemůže mluvit. Řekl jsem jí tedy veden Duchem, který jí kvůli bloku v její mysli, že nemůže mluvit v neznámém nesrozumitelném jazyku, aby přece jen zkusila v jazyku promluvit. Jakmile to "zkusila", v tu chvíli mohla promluvit a promluvila i česky a popsala mi, co se stalo.

Když se to po nějaké době opakovalo u druhé sestry, už jsem věděl, co se stalo, a tak jsem se zeptal, jestli nemůže mluvit česky. Po potvrzení kýváním hlavy, jsem jí dal stejnou radu jako té první a situace se opakovala. U třetí sestry se situace opakovala znovu s jedním rozdílem. Do té chvíle bezradná, nešťastná, zoufalá žena se mi před očima proměnila v rozhodnou bojovnici za záchranu svého manželství plnou Ducha, víry a moci okamžitě jednající podle vedení Ducha a podle moudrosti Boží, která jí v tu chvíli byla dána.
Tož tak.

willy

Stránka vygenerována za: 0.40 sekundy