Jaelo,
ne každý křesťan je pokřťen.Křesťan nemusí být pokřťen´, aby se stal křesťanem.
Tu na GS rozhodně nejsme všichni křesťané, neboť téměř všechno katolictvo není spaseno.
Křesťan je ten kdož přijal Ježíše do svého srdce jako svého Pána, ten kdož s Ním učinil věčnou smlouvu. Ten kdo je v Kristu.

Naši slovanští předkové vyjadřovali svou víru přímo ve významu slov, podobně jako to dělal Vyvolený národ. Neříkali že někoho polévají vodou ale ponořují v Krista nebo něco jako pokristovávají. Proto jsou si ta slova tak podobná. Přijmout Krista a být pokřtěn pro ně bylo jedno a totéž, stejně jako pro ostatní. Jenom to vyjádřili slovně. Kromě křtu vodou ještě existuje křest touhy a křest krví. Křtem krve je pokřtěn ten kdo je pro víru v Boha zavražděn dřív než ke křtu vodou stačí dojít a křtem touhy ten kdo si to přeje ale dřív umře z jiného důvodu. Třeba při nějaké katastrofě kdy není po ruce voda nabo ten kdo by mohl a chtěl křtít. V nebezpečí života může křtít kterýkoliv člověk a stačí k tomu i neposvěcená voda, třeba z louže. V polských nemocnicích neumírá skoro žádné dítě nepokřtěné, ani předčasně narozené. Obvykle ho pokřtí zdravotní sestra. U nás v Čechách je takový odporný zvyk že člověk se de jure stává člověkem až po vystavení rodného listu. Dítě které zemře dřív nemůže být oficiálně pohřbeno na hřbitově a podle našich zákonů patří mezi nemocniční odpad nebo materál na pokusy.

Dovolím si svou odpověď připodobnit. Představ si Jaelo nějaký krásný obraz od světoznámého umělce. Trochu ho "vylepšíš" tím, že jeho libovolnou část vybarvíš "na růžovo". Pak si řekneš, že si stejný zásah zaslouží i jeho další a další a další části. Protože máš pouze jediný, ten nejkrásnější, odstín růžové, výsledkem bude, že z krásného obrazu se stane fádní, bezcenná, řůžová plocha. Já by jsem to nechal barevné. Kdyby se něco podobného stalo s naším okolím, byli bychom rázem slepí. Kontrast a rozdílnost je nezbytná. Nemyslíš? :-)