Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Alois.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 13, článků celkem: 15252, komentáře < 7 dní: 537, komentářů celkem: 327390, adminů: 60, uživatelů: 4861  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 128 návštěvník(ů)
a 8 uživatel(ů) online:

oko
wollek
Willy
Vota
pomo
ivanp
rosmano
Melissokomos

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Jižní baptisté si zvolili nejmladšího prezidenta v historii
·Může stát zdanit majetkové náhrady církvím?
·Paul Washer: Biblické mužství
·Žádné restituce!
·Otevřený dopis Martinu Glaserovi
·Jižní baptistická konvence pořádá národní kongres
·Paul Washer: Randění je nebiblické
·Baptisté a identita
·Modlitební řetěz BJB - červen 2018
·Rezignace Radka Pospíšila na člena Výkonného výboru BJB s odůvodněním

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
94 415 981
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Grano Salis: Zpověď a rozhřešení - můj pohled na praxi katolíků a věřících z křesťanských sb
Vloženo Pátek, 04. červenec 2003 @ 17:35:17 CEST Vložil: Tomas

Grano Salis poslal Forte

Zpověď a rozhřešení - můj pohled na praxi katolíků a věřících z křesťanských sborů v těchto otázkách




Několikrát jsem se různých praktikujících katolíků zeptal:"Kontrolní otázka - komu se zpovídáme?" Jejich odpověď prozatím vždy byla:"Zpovídáme se Bohu." Na téma zpověď, zpovědnice, kněz a rozhřešení jsem potom s nimi vedl debatu, při které se zpravidla potvrdilo to, co jsem již dříve předpokládal.
Mluvme chvíli o katolíku, jehož víra je uvědomělá, který není v mysli rozdvojen, nechová se k Pánu pokrytecky a který je ve svých skutcích a povinnostech svědomitý. Tento katolík jednoho dne zhřeší proti Bohu tím, že např. slovně ublíží svému bližnímu bratru. Jelikož ze Svatých Písem poznal svůj hřích, může na místě projevit lítost nad svým skutkem, obrazně si sypat popel na hlavu a celou záležitost si s Bohem a ublíženým bratrem probrat. To vše mu ale nestačí. Chce znát nějaké rozhřešení, nějakou cestu ven, aby se mu podobná situace již nemohla stát.


Při návštěvě zpovědnice tuto záležitost přednese knězi. Na jeho malomyslnou zkroušenost může mít zpověď velice léčivý vliv. Důvěřuje-li aspoň částečně knězi (ne však více než Bohu) a mluví-li s ním o svých hříších otevřeně a tváří v tvář, tak k tomu potřebuje notnou dávku odvahy a síly. S modlitbou pak může tuto odvahu a sílu využít na přenesení se za osudný okamžik hříchu, aby v životě mohl pokračovat dál. Ale to ještě není celé. Kněz, který nemůže znát zpovídaného lépe, než Bůh, mu poskytne lidským schopnostem odpovídající rozhřešení ve formě určitých modliteb. Dotyčný věřící katolík se pak doma zavře v pokojíku a modlí se. Rozjímá nad Pravdou obsaženou v modlitbách a její hlubší významy vědomě aplikuje na svůj stávající život. Teď už vidí nejen, kde pochybil, ale i konkrétně jakou cestou k tomu došlo a jakou cestu má nastoupit příště v podobné situaci, aby již na jejím konci nedošlo k hříchu. Takový katolík ať ihned děkuje Pánu za to, že s Jeho požehnáním mohl pochopit a využít smysl a význam zpovědi a dostal od Něj skutečné rozhřešení ve formě nové cesty.

Na druhou stranu znám katolíky, kteří sedí na mši v prvních řadách, ale Kristova spása je nezasahuje nikde v běžném životě. Jejich slova a zjevné skutky ukazují na pokrytectví a jejich vlastní svědomí před Bohem je příliš netíží. Mnohdy hřeší úmyslně, třeba něco ukradnou, navštíví zpovědnici, mechanicky odříkají stanovené modlitby a od tohoto momentu si třeba tu ukradenou věc prohlásí za vlastní, než aby se namáhali ji vrátit. Proč také? Už se z toho vyzpovídali. (!) Mluvím o vlastních svědectvích a viděl jsem již i ostudnější případy, ale nechci kritizovat celek kvůli jednotlivci a jenom na závěr této podkapitoly musím připomenout, že většině z těchto pokrytců nyní hrozí vyhoštění z denominace.

Nyní bych Vám rád přiblížil svou osobu a mé zkušenosti z oblasti zpovědi a rozhřešení, abych z toho mohl učinit závěr. Já jsem v dětství nikdy nebyl vychováván k víře. Mí věřící prarodiče mě sice nechali coby miminko pokřtít, ale k mému obrácení došlo až na střední škole a to proti výchově a snaze mých neznovuzrozených rodičů. Tato situace ssebou nesla mnoho vypjatých okamžiků, o kterých zde nebudu pojednávat. Postupem času mě Bůh obdaroval vztahem s jednou věřící sestrou. Typ našeho vztahu je čistě sourozenecký, je lékem na naši rozbolavělost, pomáhá nám v našich starostech a je založen na práci a oběti pro toho druhého. Abych to ještě upřesnil po duchovní stránce: já se pohybuji v křesťanských sborech podle momentálního místa mého zaměstnání a má sestra v Kristu patří do katolické rodiny, která ji k víře vedla již od malička.
Jak to chodí v každém mezilidském vztahu, tak i my dva se společně dostáváme do více či méně příjemných situací, ve kterých si musíme umět poradit v souladu s Boží vůlí zjevenou v Písmech. Jelikož já jsem nikdy před tím podobný vztah neměl a neoplýval jsem ani teoretickými zkušenostmi, učil jsem se tzv. za běhu. Při tom jsem i nevědomky hřešil proti své sestře svým nepochopením nebo špatným posouzením jejích myšlenek či skutků. Naštěstí díky Božímu slovu v Bibli jsem mohl poznat svůj omyl a celé záležitosti před sestrou a Pánem litovat. Toužil jsem též poznat cestu, ono rozhřešení, kterým je dobré se řídit v podobných situacích, abych se vystříhal dalších chyb a hříchů.
V různých situacích, do kterých jsem byl veden, mě Bůh učil podle skrytých i zjevných významů svého Písma. Získal jsem tyto poznatky:

Vztah se sestrou jsem povinnen chránit jako oko v hlavě, ona ho ve své situaci nutně potřebuje a proto ho řídí náš Pán.
Coby muž, nesu za něj zodpovědnost, důkazem úspěšného muže je spokojená žena.
Pán mi zdůrazňuje vyšší smysl našeho vztahu, což já poznávám až podle jednotlivých situací v životě.
Vztahu nejvíce prospívá, když v něm jeden pro druhého něco dělá s největší obětavostí, ale ne tak, aby po tom druhém chtěl odměnu a tím pádem z něj dělal dlužníka. Tou prací mám Bohu děkovat za to, co pro mne připravil a že mi umožňuje plnit Jeho vůli. Když budu ležet na kanapi a někomu říkat, jak ho miluji, nádobí se tím neumyje a odpadky se tím nevysypou. Kdyby tisíc mužů řeklo jedné ženě, jak moc ji mají rádi, nebyla by to pravda. Jedině ten druhý může říci prvnímu:"Ano, máš mě rád(a)." "Ne, nemáš mě rád(a)." Když mi žena řekne:"Ne, nemáš mě rád." je mou povinností udělat nějakou práci, aby mohla uznat:"Ano, máš mě rád."
Je dobré umět nasadit své síly i do úplného vyčerpání, protože i při tom vyčerpání ve skutečnosti nemáme o co přijít. Schováme-li si své síly do hrobu, k ničemu nám tam nebudou. A proč bychom to dělali, když ve společnosti našeho Pána stejně budeme mít sil dost.
Je třeba počítat s lidskou omezeností a proto je dobré se ve vztahu k druhému člověku obrnit takovými vlastnostmi jako jsou trpělivost, shovívavost, pokora, milosrdnost aj. Také prospívá, jestliže Pánu umožníme zmenšovat naše špatné vlastnosti. Např: svou patetičností můžeme v určitých případech svému protějšku způsobovat úplný teror, stejně tak muži by si měli více dávat pozor na svou ješitnost. Ta se může projevovat i neustálým mluvením o sobě. Ješitnost se projevuje i dramatizováním různých prožitků při vyprávění ve společnosti. Intimními zážitky prožité s Vaší ženou se nechlubte ani v nejdůvěrnější společnosti. Nesmírným způsobem jí tím ubližujete. V případě, že se to nedozví, i tak jednáte proti Bohu. Z planých slov přece budeme skládat účty.
Mají-li dva lidé ještě před svatbou, ať se naučí věrnosti, jež není vynucena svazkem. Byla-li by věrnost svazkem nucena, dělo by se tak na úkor kvality vztahu.
Vyplácí se dbát na závažnost svých slov a nemluvit k svému protějšku s nadsázkou. V případě pozdějšího slovního konfliktu totiž můžou tyto dřívější "legrácky" působit jako bolestivé rozbušky.
Když už přece jen konflikt nastane, hledejme radši chybu sami v sobě, neobviňujme druhého. Chyba v nás stejně nějaká je a i kdybychom ji v momentální situaci neviděli, najde se zase v jiné naší vlastnosti a jejím včasným odstraněním předejdeme další případné hádce.
Výčitky jsou k ničemu, lepší je otevřít oči a uši a starostmi našeho protějšku si zaměstnávat a namáhat hlavu. Při takovém jednání dáváme přednost rozumu před emocemi. Lidské emoce a pocity jsou subjektivní. Snadno a rády naslouchají satanovým radám. Případné přehmaty našeho protějšku je nejlepší odpouštět bez jakýchkoliv předsudků.I v obrazném slova smyslu prospívá pěsti oplácet polibkem. Hádka bude jako nekonečný kolotoč příčin a následků, budeme-li ji vést pohledem do minulosti třeba takto:
"Tys mi nedovolil řídit!"
"Jo, protože jsi minule narazila do sloupu!"
"Kdybys nekecal, tak bych do něj nenarazila!"
"Já jsem nekecal, ale upozorňoval jsem tě na tvou velkou rychlost!"
"Já jsem jela normálně, každý to tam tak rychle žene....."
Hádka se ale promění v konstruktivní výměnu názorů, identifikujeme-li chyby a budeme-li jednat o našich budoucích plánech a problémech.
Máme-li k našemu protějšku nějaké zásadní otázky, raději je spolu prokonzultujeme co nejdříve. V hlavě by nám vyrůstal strašák, který by později mohl natropit i nějakou katastrofu. Strašáka v hlavě identifikujeme a společně odstraňujeme s přihlédnutím na jeho případnou zapeklitost. Tak předejdeme zkratkovitému jednání.
Žijeme-li spolu tzv."bezstarostným životem"(řečeno nepřesně), mysleme na to, že takto spolu dokážou žít úplně všichni do té doby, než přijdou třeba i nezaviněné potíže. Právě tehdy, když na Vašeho druha uhodí zlo je důležité při něm zůstat a držet ho, ale to už každý neumí. Člověk se musí učit milovat.
Neumím-li se chovat a ten druhý proto mluví o svém odchodu, nemusí to být z jeho sebelásky, ale z jeho bolesti na hranici snesitelnosti, která mu i proti jeho vůli znemožňuje se mnou zůstat.
Je-li Váš protějšek navztekaný, nemusí to nutně být Vaše vina. Mohlo se mu něco nepříjemného stát a část Vašeho úkolu je tomu porozumět, pak to s ním prodiskutovat. A pánové, když se Vaše žena nechává Vámi hýčkat, buďte rádi, je to dobře.

Popsal jsem Vám řešení různých situací, pro jejichž řešení jsme já a sestra museli s modlitbou hledět do Bible. Ne všechny rady ale pocházejí z našich chyb. Mnohdy jsme se dali poučit z chyb nevěřících lidí. Vidíte sami, že jsme se do některých výše zmíněných situací ani nemohli dostat, pokud je mezi námi pravý církevní vztah.
Výše uvedené rady mohou působit zákonicky, ale když konáme vůli Páně, neděláme tak proto, že je to v Bibli napsané, ale protože Pána lidskými schopnostmi milujeme. Vykonáním skutku z víry děkujeme Pánu za to, co pro nás vydobyl a připravil. Vážíme si toho, jak nás posílá do situací vyžadujících skutky víry. Je milostí, že nám umožňuje shromažďovat a nenechá nás bez využití rozptylovat, pokud se mu ovšem sami nevzepřeme. Podobně je tomu i v našem sourozeneckém vztahu mezi mnou a sestrou. Cítíme, jak Pánu na nás záleží a vzhledem k naší víře v Něj můžeme formovat svou lásku k Němu, což nám umožňuje stavět náš přátelský vztah na pravém základě. Boříme tím i rádobychytré mýty, jak prý muž se ženou nemůžou být jenom přátelé nebo že se kvůli nerealizaci pohlavních pudů takovéto vztahy rozpadají.
Tak a teď zpět k tématu. Poznali jste mé praktické zkušenosti se zpovědí Bohu a dotazováním se Ho na rozhřešení. V ostatních církvích, kde se praktikuje zpovědnice a kněz, mi věřící drtivou většinou potvrdili stejné zkušenosti, i když tento systém se někomu může zdát trochu zprostředkovaný. Jak jsou vůbec možné stejné výsledky? Jednoduše, když v oněch případech nebyla zanedbána jedna složka - VÍRA. Ta je spojkou mezi Božím motorem a lidskou převodovkou. Víra určuje poctivost našeho vyznání, našeho pokání a touhu nalézt rozhřešení. Cestu dál nám pak ukáže sám Bůh svým slovem, které není nikterak limitováno časem a místem našeho pobytu mezi živými. Běda nám však, jestliže držíme pokání jen proto, abychom ho drželi nebo učíme ostatní, aniž bychom sami věřili. Klameme jenom sami sebe, Boha nikdo neoklame. Pak nám bude deset zpovědnic či biblických hodin k ničemu. Dokonce i v jednom sofistikovaném křesťanském sboru jsem nalezl člověka, který sice hezky mluvil, ale prázdná slova. A abych neušetřil ani sebe, přiznám se, že i v našem sourozeneckém vztahu mám někdy problém sám se sebou. Problémy jsou spíše emotivního charakteru a dochází při nich k porušení Božího slova. Zachovávám-li ale živou víru, jsem pod celodenním Božím dohledem a péčí. Bůh mi určuje směr a mé poklesky se nestávají s pravidelnou nutností, ale jen jako nedopatření.

s pozdravem Váš et


 
Příbuzné odkazy
· Více Grano Salis
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Grano Salis:
Zpověď a rozhřešení - můj pohled na praxi katolíků a věřících z křesťanských sb


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Zpověď a rozhřešení - můj pohled na praxi katolíků a věřících z křesťanských sb" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Zpověď a rozhřešení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Paranoik v Pondělí, 02. září 2002 @ 04:50:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když mi kdokoli řekne "nemáš mě rád", ve vzduchu visí vydírání, ale taky pokušení. Protože když zkusím udělat něco, abych druhého přesvědčil, Našeptávač ho okamžitě "informuje", že jsem se nesnažil dost ... atd. Dotyčný bude na konci mé "snahy" většinou ještě ublíženější než na počátku.

Říct někomu "nemáš mě rád" je kudla vražená do oka, kterou ten druhý snadno může brát jako podlost a zradu. S vyděrači se nevyjednává - také v jejich zájmu.




Stránka vygenerována za: 0.28 sekundy