poslal leonet Taková malá poznámka k dnešním dnům. Slova z nadpisu slyšel jeden z učedníků Ježíše, když za ním přišel a chtěl od něj pochopení pro jeho žádost. Celý oddíl můžeme číst v Matouši 8,19-22:
Tu přišel jeden učitel Písma a řekl: „Učiteli, budu tě následovat kamkoli půjdeš.“ A Ježíš mu řekl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“ Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejprve odejít a pohřbít svého otce.“ Ježíš mu však řekl: „Pojď za mnou a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.“
Tento druhý následovník Ježíše se dozvídá, že povolání Ježíše k službě živému Bohu je přednější.
Nejdříve dává přednost něčemu jinému, než rozhodnuti pro následování Krista, a tím dává najevo, že nemá ponětí, kdo Kristus je.
Tento učedník nežádal o svolení starat se o svého starého otce, ale pochovat jej. Z toho je vidět, že neměl ponětí o naléhavosti a důležitosti úkolu, ke kterému ho Kristus volal. Tímto úkolem bylo jít a zvěstovat Boží království.
Mnoho lidí, včetně jeho otce, tuto zvěst nutně potřebovali slyšet, vždyť jejich spasení záviselo na tom, zda tuto naléhavou výzvu uslyší a jak na ni odpoví.
Byl by to zvláštní způsob vyplnění synovské povinnosti k otci, kdyby se zvěstováním evangelia čekal, až jeho otec zemře a bude pochován.
Kromě toho Ježíš poznamenal, že duchovně mrtví nevěřící mohou vyplnit povinnost pochovat mrtvého otce, avšak nemohou jemu ani nikomu jinému nést evangelium. „Nech (duchovně) mrtvé, ať pochovávají své (fyzicky) mrtvé.“
Jestliže Ježíšův učedník nechá duchovně mrtvého dělat to, co oni sami můžou zvládnout, s tím cílem, aby měl více času udělat pro ně to, co oni, nevěřící, pro sebe dělat nemohou, není to nelaskavost ani nesplnění povinnosti.
Špičkový neurochirurg také neztrácí čas tím, že čistí pacientům boty.
Smysl pro povinnost vůči svému otci byl v této situaci nesprávný. Odpovídal sice společenským a náboženským zvyklostem tehdejší doby, ale neodpovídal Kristovým nárokům na učedníky.
Žádné náboženské a společenské požadavky doby, nesmějí být větší než nároky Boží.
A tímto evangeliem je jak tehdy tak i dnes stále stejná zvěst.
Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom apoštolům. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou. Naposledy se jako nedochůdčeti ukázal i mi. Ať už tedy já, nebo oni – tak zvěstujeme a tak jsme uvěřili.
