Mnohé zvrácené hodnoty jsou ve společnosti podávány nejen jako dobré a normální, ale v posledním roce si silně uvědomuji, jak jsou tyto stále se měnící názorové trendy namířeny právě na skupinu obyvatel, která ještě není názorově zakotvena - tedy na děti a mládež.

Žijeme v zemi, kde se např. více než polovina manželství rozvádí, a tudíž kde většina dětí nevyrůstá v normálním manželství (tedy pokud je ještě za normu považováno manželství na celý život). Toto má pochopitelně veliký vliv na to, jak mladí lidé chápou vztahy, závazek, věrnost atd. Nicméně se zdaleka nejedná pouze o manželství a vztahy.

Nechci vykreslovat černý a zvrácený svět nebo dokonce vzpomínat „jak to bylo dříve“ (snad tak starý ještě nejsem). Mám na mysli něco jiného. Myslím, že nám někdy nedochází, jak nesmírně důležitou práci konáme, když sloužíme mládeži, a zároveň, že na této frontě se vede skutečný boj o srdce těch, kterým chceme přinášet evangelium.

V boji o mládež totiž nespí ani druhá strana, která mladým lidem nabízí „lásku“ bez úsilí o vytvoření vztahu, místo Krista důraz na „spiritualitu“, místo úsilí o nalezení pravdy důraz na „věř tomu, co ti vyhovuje“, místo evangelizace život s heslem „nikomu nic nevnucovat“ atd. Mám za to, že v budoucnu hlavním zápasem nebude křesťanství vs. ateismus, ale křesťanství s Kristem jako Pánem života vs. křesťanství s Kristem jako morálním učitelem. První přístup bude od člověka vyžadovat závazek, druhý přístup maximálně intelektuální souhlas.

Tento zápas bude čím dál více pronikat i do mládeží v našich církvích (a myslím, i sborů). Otázkou je, kdo obstojí. Rád bych na toto odpověděl slovy německého teologa D. Bohnoeffera: „Obstojí pouze ten, komu není posledním měřítkem jeho rozum, jeho princip, jeho svědomí, jeho svoboda nebo jeho ctnost, a kdo je toto vše připraven obětovat, kdo ve víře a jen ve spojení s Bohem je povolán k poslušnému a odpovědnému činu, člověk odpovědný, jehož život nechce být ničím jiným, než odpovědí na Boží otázku a zavolání.“

 Nakonec se Bonhoeffer ptá, zda se najdou takoví odpovědní lidé. Moje touha je, aby se našli právě v našich mládežích, kdy slovem odpovědnost mám na mysli mj. odpověď na Boží oslovení a povolání. Odpověď ve smyslu: „Zde Pane, jsem, použij si mě, jak chceš, i když to bude možná znamenat jít proti proudu“.