Taky se vám zdá že ve skutečnosti bezbožní se mají lépe než spravedliví a že byste o tom mohli vykládat?

Jednou jsme šli s kamarádem po městě. Kyž jsme šli kolem jednoho luxusního hotelu, najednou zasvištěly pneumatiky a u chodníku zastavila nádherná Škoda Superb, černá jako noc. Vystoupil mladík, svižný jako chrt, nepoddajný jako surová kůže, pevný jako Kruppova ocel, s krutými ústy, tvrdými sanicemi, přísným klenutým čelem. Huboké a jiskrné oči hleděly s chladnou jistotou. Prošel kolem nás v elegantním obleku a stříbrnou sponou na vínově rudé kravatě. Za námi se ozvalo radostné zavýsknutí zlatovlasého dítěte: "Tatííííí!" A hošíček jako andílek se mu vrhnul do náruče. Za andílkem bylo slyšet pravidelné klapání Greenwichského  chronometru, a když jsme se podívali tím směrem, zjistili jsme že to jsou podpatky dlouhonohé sportovní blondýny. Při pohledu na ni měl člověk dojem že už nikdy nebude mít chuť jíst, pít ani spát, hrát počítačové hry ani koukat na filmy. Hlasem čistým jako z křišťálu řekla: "Ahoj". Kamarád se s nimi letmo pozdravil a pokračovali jsme svou cestou.

Když jsme byli o kus dál, kamarád řekl: To auto není jeho, on jen pracuje jako šofér. Kdysi podnikal, ale zbankrotoval. To co vydělá jako řidič, nestačí ani na splácení dluhů které mu zůstaly. To dítě taky není jeho. To ta blondýna jenom tak zařídila aby musel platit alimenty. Ona není jeho žena ani milenka. On by si ji rád vzal, ale ona ho nechce protože je chudej.

Nedávno jsem navštívil jednu mladou křesťanskou rodinu. Dali mi knedlíky s omáčkou a měl jsem dojem, že jestli jim sním kolečko knedlíku navíc, nebudou mít z čeho zaplatit nájem. Před barabiznou ve které bydleli stála červená Škodovka 120 a když jsem se jich ptal jestli to jezdí i do kopce, odpověděli že stála tři tisíce korun, takže o spotřebu benzínu nemusím mít starost. Ani jsem se neptal jestli to dítě v postýlce je jeho, a přestože jeho manželka asi neměla peníze ani na rtěnku, dívala se na svého muže pohledem, jakým se ta blondýna na toho chlápka se Superbem nikdy nepodívala a jakým se na něj už nikdy žádná žena nepodívá.

O půl roku později když jsem potkal zase toho kamaráda a připomněl zážitek od hotelu, bylo mi totiž sděleno, že ten muž je mrtev. Nějak ho brněl loket, asi nic vážného. Když to nepřestávalo, šel k doktorovi a ten mu řekl: "Máte rakovinu mozku."

A tak Přísloví 15/16: Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.