Nic. Proč bych měl spatřovat něco virtuálního na tom, když Bůh jedná?  

  Jak tebe napadlo slovo "virtuální" v souvislosti s jednáním Boha?

  To určitě ne.

  Moudrý král povyšuje do šlechtického stavu lidi šlechetného srdce. Na základě toho, jaké mají lidé srdce.

  Zlý král povyšuje do šlechtického stavu lidi, kteří mají náklonnost ke zlému a slony lhát a pomlouvat.

  A povýšení do šlechtického stavu na charakteru, na srdci člověka nic nezmění - člověk s dobrým srdcem zůstane i nadále dobrý a člověk, který má sklony ke zlému si je ponechá. Jen ta změna jejich situace vynese díky novým možnostem více navenek charakter těch dvou: Ten první bude dělat ještě více dobra a šlechetných věcí a ten, co má sklony ke zlému se povýšením ve zlém ještě rozvine.

  V tom se liší nové narození, ta nová smlouva: Ta právě člověka mění, mění jeho charakter, a to ne povrchově, že by člověka jen nějak po-malovala na těle, ani v duši, že by se jen změnily pocity či myšlenky člověka nebo jeho rozhodnost, ale mění člověka mnohem hlouběji: V jeho nitru. Změní se charakter člověka. Na rozdíl od mrtvé vody má totiž ta živá voda, kterou dává Bůh svému lidu, jednu podstatnou vlastnost: Má moc přemoci zlo, které je v každém člověku. A také to zlo přemůže, protože ta živá voda je zároveň čin, skutek.

  Liší se v tom od svátosti křtu miminek, která nic takového neumí: Lidé se v ní nestanou Božími dětmi a zůstává jim dále náklonnost ke zlému. A pak mají potřebu svou situaci i prosazovat v diskuzích a omylem si myslet, že všichni ostatní jsou na tom tak, jako oni sami.

  Toník