Založen: Nov 22, 2009 Příspěvky: 1124 Bydliště: Česká republika
Zaslal: čt červenec 27, 2023 6:36 am Předmět: Poslání křesťana: Napravovat bližní, nebo růst lásky u sebe?
Problém mnohých nábožensky založených lidí a bohužel i problém některých křesťanů je ten, že si myslí, že Bůh je vede k nápravě druhých lidí. Poznali jsme to asi všichni nejen ve svém životě na sobě, ale jsou toho i plné diskuse na GS.
Co je ale především posláním křesťana? Napravovat, nebo svědčit v konkrétních situacích a na konkrétních příkladech ve svém životě a svým životem, v konkrétních situacích?
V ŘKC nás učili, že napravovat máme každý sám sebe a nikdy nebudeme u konce, takže nemusíme (a nemáme) napravovat druhé. Ale nedodržovalo se to, všichni všem druhým radili, jak by se ti druzí měli chovat, ale sami své postoje a hříchy zpravidla moc neměnili, nepřiznali si je (i tytéž, které tak dobře viděli u ostatních).
Jako hlavní poslání křesťana já vidím Lásku. Lásku, která je jednoznačná v konkrétních situacích a v níž se poznává, zda a koho milujeme. Viz nedávno zde zmíněný Samaritán. Nebo Marie Magdalena a její odvážná (na 100% milující) cesta až ke Kříži a k hrobu. Metoděj, Hus a další. To jsou ti křesťané a situace, plné lásky - které "obrací" i mnohé další dodnes.
Založen: Sep 16, 2007 Příspěvky: 517 Bydliště: Brno
Zaslal: čt červenec 27, 2023 3:01 pm Předmět: Re: Poslání křesťana: Napravovat bližní, nebo růst lásky u s
Žádné takové poslání ani povolání, tedy napravovat bližní, Bohem křesťanům dáno nikdy nebylo a není. Napravovat svaté může jenom Bůh.
Svatí se mají mezi sebou napomínat, povzbuzovat apod., přičemž všichni máme dát prostor Bohu v Kristu k tomu, aby v nás Kristus rostl a my Jím rostli v životě, ve víře, v lásce, k záchraně a ve všech Božích charakteristických vlastnostech, jimiž se máme lišit od nevěřících lidí tak, aby to mohli vidět, ptát se a my jim mohli dát na jejich otázky správné odpovědi. Nebudeme-li jiní, nebudou mít důvod se ptát.
Pokud nevěřící lidé vidí, že jsme stejní, ne-li dokonce horší než oni, nikdy se o Boha a Boží věci zajímat nebudou. Možná se budou zajímat o náboženství, ale to nikoho nezachrání ani nenapraví.
Založen: Nov 22, 2007 Příspěvky: 701 Bydliště: Ostrava
Zaslal: čt červenec 27, 2023 3:58 pm Předmět: Re: Poslání křesťana: Napravovat bližní, nebo růst lásky u s
brusle7 napsal:
Jako hlavní poslání křesťana já vidím Lásku. Lásku, která je jednoznačná v konkrétních situacích a v níž se poznává, zda a koho milujeme. Viz nedávno zde zmíněný Samaritán. Nebo Marie Magdalena a její odvážná (na 100% milující) cesta až ke Kříži a k hrobu. Metoděj, Hus a další. To jsou ti křesťané a situace, plné lásky - které "obrací" i mnohé další dodnes.
Je to jen a jen láska, která Božím dětem připomíná proč jsou tady, odkud přišly a kam se jednou vrátí.
Děti ďáblovy mohou vidět láskyplné chování , ale je jim to k smíchu, protože jsou zaslepeny svou pýchou a sobectvím.
Boží děti od malička touží po lásce a přátelství, ty ostatní hledí jak toho druhého využít, obelhat a použít ve svůj prospěch. Neví ze samé své podstaty, co je láska a jak láska jedná. U nich se jedná o tzv. Opičí lásku. Boží nepřítel nemá cit a ani jeho děti neví, co vlastně Láska je. Ony si jen hrají na lásku, ale uvnitř jsou prázdní. Je velmi těžké je odhalit, tak jako vlka v rouše beránčím. Jen čas a jejich ovoce nám otevřou oči….
My nikoho nejsme schopni “ obrátit”, buď je Jeho ovečka a nebo je toho Nepřítele _________________ Magdalena
Založen: Nov 22, 2009 Příspěvky: 1124 Bydliště: Česká republika
Zaslal: pá červenec 28, 2023 7:02 am Předmět: Re: Poslání křesťana: Napravovat bližní, nebo růst lásky u s
Magdalena07 napsal:
Boží nepřítel nemá cit a ani jeho děti neví, co vlastně Láska je. Ony si jen hrají na lásku, ale uvnitř jsou prázdní. Je velmi těžké je odhalit, tak jako vlka v rouše beránčím. Jen čas a jejich ovoce nám otevřou oči….
My nikoho nejsme schopni “ obrátit”, buď je Jeho ovečka a nebo je toho Nepřítele
Zajímavé, leč smutné. Odhalení vlků v rouše beránčím zpravidla trvá déle, často se navenek různě překrývají jako "dobro" - a do srdcí vidí jen Pán... Takže my někdy opravdu dlouho nevíme, zda je vedle nás náš milující Bližní nebo naopak Nepřítel (toto jsem velmi jasně poznala třeba s odstupem v ŘKC - kdo jsou přátelé a nepřátelé - až po "pádu ŘKC opony")...
Ano - čas, ovoce - a skutečná láska (a Boží zájmy, nikoliv zájmy vlastní)... Poznává se v konkrétních situacích, ve zkouškách, bez opony... Takže díky za rozšíření tohoto tématu, Magdaleno - a asi i s "vlky" máme všichni už nějaké praktické zkušenosti - budu ráda za vzájemné sdílení (s jejich odhalováním)...
Náboženství je často takové, že vede lidi k zamotání do sobectví, třeba aby "napravovali" sami sebe. A "výsledek" je ten, že lidi ještě v sedmdesáti pořád "napravují" ...
Ježíš neříkal: Šťourejte se sami v sobě a napravujte sami sebe. To, co přinášel, nebylo sobectví.
Asi nejlíp je to vidět v poslání učedníků, k čemu jsme byli pozváni:
Zavolal si svých dvanáct učedníků a dal jim pravomoc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a aby uzdravovali každou nemoc i každou slabost. ... Těchto dvanáct Ježíš poslal, když jim předtím nařídil: „...jděte raději k zahynulým ovcím z domu Izraele. Cestou hlásejte: ‚ Přiblížilo se království Nebes.‘ Uzdravujte nemocné, probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte démony — zadarmo jste přijali, zadarmo dejte.
A potom:
Potom určil Pán ještě jiných sedmdesát dva a poslal je před sebou po dvou do každého města a místa, kam měl sám jít. Říkal jim: „Žeň je velká, dělníků je však málo. Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. ... Do kteréhokoli domu vejdete, řekněte nejprve: ‚Pokoj tomuto domu!‘ 6A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj na něm spočine; ne-li, navrátí se k vám. ... do kteréhokoli města vstoupíte a přijmou vás, jezte, co vám předloží, uzdravujte v něm nemocné a říkejte jim: ‚ Přiblížilo se k vám Boží království.‘
To je napravení života druhých - když jsou lidi uzdravení, jsou vyhnaní démoni, když Bůh promluví do jejich života, dostane se k nim evangelium, Boží moc, Boží království.
Tedy: Zcela jistě byli křesťané povolání k tomu, aby napravovali život druhých.
Jde o způsob, jakým to dělali. Ten se dost liší od světa, kde chybí evangelium. Neříkal lidem Ježíš: Běžte a raďte druhým, jak se mají chovat.
Petr třeba šel, řekl: „Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ To bylo napravení života.
Nebo Ježíš a Zacheus. Ježíš mu řekl: „Zachee, slez rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ ... Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Hle, polovinu svého majetku, Pane, dám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, vrátím mu to čtyřnásobně.“ To bylo napravení života.
Každopádně slova bez skutků nemají takovou váhu, jako právě ty skutky, doprovázené milujícími slovy...
Tak.
A pak jsou slova, která jsou úplně zbytečná.
K pomoci je zbytečné říkat alkoholikovi, že nemá pít.
Je zbytečné říkat člověku, jehož rodiče se rozvedli, že se nemá rozvádět.
Je zbytečné říkat zloději, že nemá krást.
Je zbytečné říkat násilníkovi, že se nemá chovat násilně.
Je potřeba těm lidem pomoci, přinést jim změnu, moc na vysvobození z toho, co žijí. I příklad je málo - příklad jiného života může naštvat, nebo přinést závist ...
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
