GRANO SALIS NETWORK

2004

www.granosalis.cz

Kolik z nás už někdy vytočilo tohle telefonní číslo? Asi moc ne. Ale přitom je to jedno z nejdůležitějších telefonních čísel na celém světě – číslo na mezinárodní záchrannou službu. Pokud se kdekoliv dostanete do potíží, vytočte ho.

Nemusíte si pamatovat čísla na policii a ostatní, stačí, když znáte tohle jedno jediné. Stává se ovšem, že potřebujete pomoc, kterou vám nemůže poskytnout žádné telefonní číslo. Máte problémy, jste unavení životem, nedokážete se vyrovnat se zkouškou, která vás potkala, protože nechápete, k čemu je to všechno dobré. Vězte, že Bůh nám pro tuto situaci také zajistil své „tísňové volání“.

Nevíte, k čemu bude dobré obstát ve zkoušce? Vytočte „Boží linku“. Číslo je „List Jakubův 11:2“.

„Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života.“

Doufám, že to poskytlo stejnou pomoc jako třeba sanitka nebo hasiči. Není sice vidět, ale vnitřně ji cítíte. Tady jsou další biblická „čísla tísňového volání:

Když zhřeším – Žalm 32, 51.

Když mám strach – Matouš 6,25–34.

Když se zdá, že je Bůh daleko – Žalm 139.

Když jsem na dně – Žalm 37.

Když se něčeho obávám – Žalm 34,7.

Když hledám štěstí – Koloským 3,12–17.

Když cítím hořkost nebo nenávist – 1. Korintským 13.

Když jsem osamělý – Žalm 23.

Když bojuji se satanem – Římanům 8:31.

Když se cítím nemilován – Římanům 8:38–39.

Samozřejmě, že Bibli bychom měli číst pravidelně. Nemusíme být zrovna v krizi a přesto k nám a k našim srdcím bude, kdykoliv ji otevřeme, mluvit hlasem, který do ní vepsal Bůh.. Ale pokud budete právě nějakou krizí procházet a budete bezradní, pak „vytočte“ 112.

Uvidíte, že vidina získání vavřínu života ulehčí vaše břemeno. Pán nám, skrze Ducha Svatého, poskytuje neustálou pomoc, ukrytou v Písmu.

· Nejprve potřebujeme vědět, že je to sám Bůh, kdo nás miluje, volá k sobě a hledá.

· Pak musíme poznat, že naše hříchy nás od Boha oddělují jako propast. My jsme na jedné straně a On na straně druhé.

· Lidé rádi hledají vlastní cesty k Bohu, ale jedinou, která vede až do cíle je ta, kterou On sám připravil.

· Bůh sám postavil most přes propast. Tím mostem je kříž Ježíše Krista. Ježíš je jedinou cestou do Boží přítomnosti. Do vztahu s Ježíšem Kristem můžete vstoupit tak, že jej o to požádáte ...

Přijetí Ježíše Krista je první naší odpovědí na Boží volání a na jeho lásku k nám lidem. Ježíše Krista lze přijmout v modlitbě. Modlitba je rozhovor s Bohem. Není důležité, jak krásná slova používáme, ale záleží na upřímnosti srdce. Modlitba může vypadat třeba takto ...

· Pane Ježíši, potřebuji tě. Děkuji ti za to, že jsi zemřel na kříži za mé hříchy. Otvírám ti dveře svého života a přijímám tě jako svého Pána a Spasitele. Děkuji ti za odpuštění hříchů. Ujmi se vedení mého života a změň mě, abych byl takovým, jakým mě ty sám chceš mít.

Ten, kdo se upřímně modlil tuto modlitbu, si může být jist tím, že Ježíš do jeho života vstoupil. On je spolehlivý.

JAK SI MŮŽEŠ BÝT JIST, ŽE JEŽÍŠ JE VE TVÉM ŽIVOTĚ?

Byl jsi upřímný, když jsi v modlitbě zval Ježíše do svého života?
Ježíš slíbil, jak je psáno ve Zjevení 3,20, že k tobě vejde. Věříš mu, že to udělal? Můžeš si být jistý, že Bůh odpověděl na tvou modlitbu. On je spolehlivý.

„A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.“ (1. Janův 5,11-13)

Často Bohu děkuj za to, že Kristus vstoupil do tvého života a že tě nikdy neopustí (Židům 13,5).

Na základě jeho zaslíbení si můžeš být jistý, že Ježíš v tobě žije a že s ním máš už teď věčný život. On nikdy nelže.

Pro nás jsou směrodatná zaslíbení Božího slova – Bible. Naše pocity jsou důležité, ale ne rozhodující. Křesťan žije vírou, to znamená, že se spoléhá na důvěryhodného Boha a jeho Slovo. Následující obrázek znázorňuje vztah mezi skutečností (Bůh a jeho Slovo), vírou (naše důvěra v Boha a jeho Slovo) a pocity.

Vlak pojede s vagónem i bez něj. Bylo by však marné snažit se uvádět vlak do pohybu pomocí vagónu. Stejně tak náš křesťanský život půjde dopředu jen tehdy, když budeme věřit spolehlivému Bohu a jednat podle jeho Slova, ne podle pocitů, které se často mění.

V okamžiku, kdy jsi vírou přijal Ježíše do svého života, stalo se mimo jiné toto:

1. Ježíš vstoupil do tvého života (Zjevení 3,20).

2. Byly ti odpuštěny hříchy (Koloským 1,14).

3. Stal ses Božím dítětem (Jan 1,12)

4. Dostal jsi věčný život (Jan 5,24).

5. Začal jsi žít životem, který ti Bůh připravil a pro který tě stvořil (Jan 10,10; 2. Korintským 5,17; 1. Tesalonickým 5,18).

 

„Kéž rostete v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.“ (2. Petrův 3,18)

Základem pro duchovní růst je naše neustálá důvěra Ježíši. V růstu ti pomohou:

Modlitba	mluv denně s Bohem (Jan 15,7).
Boží Slovo	čti denně Bibli (Skutky 17,11). Začni Janovým evangeliem.
Poslušnost	poslouchej Boha v každém okamžiku svého života (Jan 14,21).
Svědectví	vyznávej Ježíše denně svým životem i slovy (Matouš 4,19; Jan 15,8).
Důvěra	důvěřuj Ježíši v každé oblasti svého života (1 Petrův 5,7).

Zdrojem duchovního růstu je Duch svatý. Umožni mu, aby tě vedl ve tvém každodenním životě a svědectví.

V listu Židům 10,25 jsme napomínáni, abychom neopouštěli společenství křesťanů. Více polínek pohromadě hoří jasným plamenem. Odložíme-li však jedno stranou, rychle uhasíná a chladne. Podobně je tomu i s křesťany. Pokud ještě nejsi členem skupinky křesťanů, kteří se zabývají studiem Bible, zapoj se do některé. Navštěvuj také některou z církví, které vyznávají Krista a učí jeho Slovu – Bibli.

Modlík

Každý, kdo se pravidelně zůčastňuje křesťanských shromáždění, setkává se s potřebou mnohých modliteb za mnoho věcí. Já sám ve shromáždění se k Pánu Ježíši modlím kvůli rozličným tématům, které se týkají křesťanského života vůbec. Svými ostatními bratry jsem puzen k tomu, abych se i mimo shromáždění modlil za jejich potřeby a přání. Na tom by nebylo zase nic tak zajímavého a neobvyklého až na to, že postupem času se těchto modlitebních témat nakupilo veliké množství, až jsem ve své hlavě nemohl všechny zdárně uchovávat a pamatovat na ně. Řešení podobné situace je velice jednoduché a o tom se chci s vámi všemi podělit.

Je třeba míti v modlitbách aspoň nějaký systém, aby náš modlitební život mohl být založen na pořádku. Někdo má problémy s koncentrací, někdo s vyjadřováním na veřejnosti ve shromáždění a další třeba zase trpí nedostatkem vnímavosti k modlitebním předmětům. O tom se rozpovídám jindy, teď budu hovořit o systému v předmětech modlitby, který jsem musel ve svém životě zavést, abych uchoval všechny věci, za které je třeba se modlit.
Pořídil jsem si totiž běžný linkovaný sešit formátu A5, který jsem nadepsal příznačným jménem „Modlík“. Inspiroval jsem se názvem své rodné vesničky Modlíkov na českomoravské vysočině, což ale není důležité. Do tohoto sešitu si píšu všechny modlitební předměty, jež mi během dne přicházejí na mysl či jsem o ně žádán ve shromáždění. Zápis vypadá asi takto:
za církev známou i neznámou, mučedníky, nemocné hladové atd.
za vládce u nás i ve světě
za mé příbuzné
za Katku ze shromáždění kvůli jejímu hledání bydlení, moudrost do života
za bratra Jiřího a jeho rodinné vztahy
za moudrost starších při jednání o sborové budoucnosti
ať nechodíme bez povšimnutí kolem hynoucích
za kolegu Juliána, který přišel na skupinku
... a tak dále.

V momentě, kdy mám možnost ztišení a modlitby, otevřu tento sešit a s přehledem projdu všechny modlitební předměty, žádný důležitý nevynechám a s klidem je přednesu svému Pánu, který ví, co je potřeba dříve, než ho vůbec za něco poprosím a poděkuji Mu za to. Vím, že jsem neobjevil novou věc. Přesto o ní píšu, neboť mnoho křesťanů má právě tyto problémy, které se dají takto jednoduše řešit. Tuto svoji modlitební praxi můžu tedy každému jen doporučit.

s pozdravem Forte

Žijeme v období zázračné telekomunikační techniky. Téměř kdykoliv a kdekoliv se můžeme spojit se svými ......

blízkými, zavolat pomoc, poradit se s někým, nakupovat, ale i vyhrožovat nebo vydírat. Mobilní telefon umožňuje mnoho dobrých i špatných věcí. Pomalu ho již vlastní téměř každý člověk v civilizované zemi. Jednu důležitou věc však nám neumožní. Nespojí nás s naším Bohem. K tomu máme nástroj mnohem dokonalejší, který je stejně starý jako lidstvo samo a který je úplně zadarmo a stále on line. Je to modlitba.

Když jsem byl malý kluk, myslel jsem si, že modlitba je říkanka, kterou užívají hlavně staří lidé. Vyrůstal jsem v rodině, kde se živé křesťanství nepraktikovalo, a proto jsem měl tak zkreslené představy. Ostatně i v dnešní době si mnozí myslí, že modlitba je užitečná pro staré a nemocné lidi, že je to přežitek anebo záležitost fanatiků.
Co to vlastně je modlitba ?
Modlitba je rozhovor s Bohem. Není to žádný proslov, přednes ani bezmyšlenkovité tlachání, ale smysluplný, upřímný rozhovor, který mě naplňuje radostí, rozhovor s Bohem jako s milovaným přítelem, kterého si vážím a kterému důvěřuji.
Objektivní a opravdovou představu o tom, jaký je Bůh, si můžeme vytvořit teprve tehdy, až se seznámíme prostřednictvím Bible s Ježíšem. Když si pak uvědomíme, že nás vroucně miluje, když pocítíme, že zná naše slabosti, že rozumí našim problémům, pak si zamilujeme modlitbu. Přátelství se upevňuje mimo jiné i vzájemnou komunikací. Když se modlíme, posiluje se tím náš vztah k Bohu. I z toho důvodu je modlitba tak důležitá. A proto také ve víře slábneme, když se modlíme málo anebo jen formálně.

V čem je tedy tajemství modlitby ?

Zamilovat se do Ježíše, povídat si s ním a dovolit také jemu, aby k tobě promlouval. Co ti brání k tomu, abys mohl v modlitbě otevřít srdce svému nebeskému Příteli ? Vždyť modlitba není nic tajemného ani hluboce teologického. Že nevíš, co a jak máš říkat. Nevadí. Časem na to sám přijdeš. Bůh tě zná a má radost, že mu zavoláš. Nepotřebuješ vytočit žádné číslo a čekat na spojení, ale můžeš se teď hned upřímně k němu obrátit a hovořit. On tě uslyší. A stydět se za to nemusíš. Tvé jednání není projev slabosti, ale naopak je přirozené. Copak se ve starostech neobracíme na své blízké, známé a přátele ? A Bůh tvým Přítelem opravdu je. Můžeš proto v tomto rozhovoru i plakat, naříkat, prostě chovat se tak, jak bys ses možná choval před svými pozemskými přáteli. Jistě, že je potřebné, aby tě nikdo nerušil, aby ses se mohl na svůj rozhovor s Bohem soustředit. Proto je v Bibli velice cenná rada, která se týká našeho rozhovoru s Bohem. Máš jít někam, kde jsi sám a kde tě nikdo z lidí neslyší. Je to přece tvá intimní záležitost. Když voláš mobilem a chceš sdělovat něco důvěrného, také se přece podle toho zařídíš a někam odejdeš, abys nebyl rušen. Neboj se volat i častěji. Bůh se za tento tvůj projev na tebe nezlobí a je vždy připraven tě slyšet. A že tě opravdu vyslyšel, poznáš o něco později. Neboj se ! Nepřestávej a volej! Tvůj kredit v Božím mobilu je stále plný a nikdy se nevybije. Volej i ve chvíli radosti a poděl se o svoji radost nejen se svými přáteli, ale i se svým Bohem, vždyť je přece tvůj Přítel. Brzy poznáš, že díky modlitbě nejsi sám. Nikdo tento tvůj signál, který vysíláš kromě, tebe nepřeruší.

Tvá modlitba letí přes celý vesmír k našemu Stvořiteli. Tam žádný pozemský signál, kromě tvé modlitby a modliteb dalších lidí nedoletí. Je to úžasná vymoženost, kterou máme od Boha. Žádná moderní technika se ji nevyrovná.

Milý příteli, prosím, používej ji !

Více o modlitbě se dozvíš nádherné knize, kterou jsem četl, která mě potěšila a přiměla, abych se zamyslel i sám nad sebou. Ach, jak často spoléhám jen na sebe a zapomínám svému Příteli zavolat !

S upřímným pozdravem Petr

Útlá knížečka s hodnotným obsahem, který tě povzbudí:
Edwin Gallagher „ Horká linka k Nejvyššímu „ , vydal ADVENT – ORION, Roztocká 6, 160 00 Praha 6-Suchdol.

PetrHa

NEPŘERUŠUJ MĚ, MODLÍM SE  

„Otče náš, jenž jsi v nebesích....“
----Ano?

Nepřerušuj mě, modlím se.
----Ale volala jsi mě.

Že jsem tě volala? Nevolala jsem tě. Modlím se. „Otče náš nebeský .....“
----Zase jsi to udělala.


Udělala co?
----Volala jsi mě. Řekl jsi „Otče náš nebeský.....“ Tady jsem .....o co jde?

Ale já jsem tím nic nemyslela. Já jsem jenom tak odříkávala svojí denní modlitbu. Vždycky se modlím modlitbu Páně. Mám z toho takový dobrý pocit, jako že jsem splnila svojí povinnost.
----Aha. Tak pokračuj.

„Ať je posvěcené Tvé jméno....“
----Zadrž. Co tím myslíš?

Čím?
---- Tím „posvěcené“?

To znamená ......to znamená ......pro všechno na světě já nevím, co to znamená. Jak to mám vědět? Je to jen součást té modlitby. Mimochodem, co to znamená?
----To znamená ctěné, svaté, nádherné.

Hele, to dává smysl. Níkdy jsem nepřemýšlela o tom, co to znamená „posvěcené“. „Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.“
----Myslíš to vážně?

Jasně, proč ne?
----A co pro to děláš?

Co dělám? Asi nic. Jen si myslím, že by to bylo docela fajn, kdybys mohl řídit všechno tady dole tak, jako to děláš tam nahoře.
---- A ty se mnou necháš řídit?

No, chodím do církve.
---- Na to jsem se neptal. A co tvoje náladovost? Tam máš vážně problém, víš to? A pak je tu způsob, jak utrácíš peníze ---- všechno jen za sebe. A co ty knihy, co čteš?

Přestaň mě kritizovat. Jsem stejně tak dobrá jako ostatní lidi v církvi.
---- Promiň. Myslel jsem, že jsi se modlila, aby se děla moje vůle. Jestli se to má stát, musí to začít u těch, kdo se za to modlí. Jako ty, třeba.

Á jasně. Řekla bych že mám pár problémů. Teď když o tom mluvíš, myslím, že bych jich mohla ještě pár vyjmenovat.
---- To já taky.

Až doteď jsem nad tím moc nepřemýšlela, ale vážně bych se ráda některých věcí zbavila. Hrozně ráda bych byla, víš, fakt svobodná.
----Dobře. Teď už to někam vede. Budeme na tom pracovat spolu, ty a já. Nějaká vítězství by se vážně dala vybojovat. Jsem na tebe pyšný.

Pane, já už musím končit. Tohle trvá mnohem déle, než obvykle. „Chléb náš vezdejší dej nám dnes.“ ----Ten přísun chleba musíš trochu omezit. Máš nadváhu.

Hele, počkej! Co je tohle, den kritiky na mojí hlavu? Já si tady plním svojí náboženskou povinnost a ty se mi do toho zničeho nic vložíš a připomínáš mi všechny moje nedostatky.
----Modlitba je nebezpečná věc. Mohla bys zkončit změněná. To se ti snažím vysvětlit. Ty jsi mě volala a tak jsem tady. Už je moc pozdě toho nechat. Modli se dál, zajímá mě další část tvojí modlitby....... Pokračuj

Bojím se.
----Bojíš se? Čeho?

Vím, co řekneš.
----Zkus to a uvidíš.

„a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.“
---- A co Anna?

Vidíš, věděla jsem to! Věděla jsem, že s tím přijdeš! Proč, Pane? Rozhlašovala o mně lži, šířila klepy o naší rodině. Nikdy mi nevrátila peníze, které mi dluží. Ale přísahala jsem, že se jí dostanu na kobylku!
---- Ale co tvoje modlitba? Co bude s tvojí modlitbou?

Nemyslela jsem to vážně.
---- No, aspoň jsi upřímná. Ale není to moc legrace, tahat s sebou tolik hořkosti, že ne?

Ne, ale hned jak se s ní vypořádám, budu se cítit líp. Člověče, mám na tuhle sousedku takový plán! Bude si přát, aby se sem nikdy nebyla nastěhovala.
---- Nebude ti o nic líp. Bude ti hůř. Pomsta není sladká. Pomysli na to, jak nešťastná jsi už teď. Ale já to všechno dokážu změnit.

To můžeš? Jak?
----Odpusť Anně. Pak já odpustím tobě. Potom ta nenávist a hřích bude Annin problém, ne tvůj. Uklidníš svoje srdce.

Jo, máš pravdu. Vždycky máš pravdu. A čím víc se chci pomstít Anně, tím víc to chci mít srovnaný s tebou. Chci to mít srovnaný s tebou ......(pauza)......(povzdech). Dobře, dobře, odpouštím jí. Pomoz jí v životě najít tu pravou cestu, Pane. Teď když o tom přemýšlím, řítí se do hrozného neštěstí. Nikdo, kdo dělá lidem věci, které dělá ona, se tomu nevyhne. Ukaž jí nějak tu správnou cestu.
---- A je to! Nádhera! Jak se cítíš?

Hmmmmm. No, není to špatné. Vůbec to není špatné. Vlastně, cítím se dost skvěle! Myslím, že dneska poprvé po dlouhé době nebudu muset jít spát tak nervózní. Možná, že teď už nebudu tak unavená z toho, že se dost nevyspím.
----Ještě jsi nedokončila svou modlitbu. Pokračuj.

Á, dobře. „A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.“
----Dobře, dobře, to udělám. Jen se sama nestav na místa, kde můžeš být pokoušená.

Co tím myslíš?
----Nepouštěj si televizi, když víš, že prádlo potřebuje vyprat a v domě je potřeba něco udělat. Taky ve chvílích, kdy popíjíš kávu s kamarádkami, můžeš ovlivnit konverzaci tak, aby se stočila k dobrým věcem, a možná bys měla svá přátelství přehodnotit. Další věc – sousedi a přátele by neměli být tvým měřítkem, kterému se musíš vyrovnat. A, prosím, nepoužívej mě jako zadní vrátka.

Tomu poslednímu nerozumím.
----Jistě, že rozumíš. Udělala jsi to už mockrát. Dostaneš se do zlé situace. Naděláš si problémy a potom běžíš za mnou: „Pane, když mi z toho pomůžeš ven, tak už to nikdy neudělám.“ Pamatuješ si na to smlouvání, se kterým si to na mě několikrát zkoušela?

Ano, vážně se stydím, Pane. Opravdu.
----Na které z nich si vzpomínáš?

No, jednou v noci byl Bill pryč a já jsem byla s dětmi sama doma. Byl tak hrozný vítr, že jsem si myslela, že to každou chvíli odnese střechu a zdálo se, že se blíží tornádo. Vzpomínám si, že jsem se modlila: „Ach Bože, jestli nás toho ušetříš, nikdy už nebudu zapomínat na modlitbu.“
----Ochránil jsem tě, ale ty jsi svůj slib nedodržela, že ne?

Je mi to líto, vážně. Doteď jsem si myslela, že když se budu modlit modlitbu Páně každý den, tak si můžu dělat co chci. Nečekala jsem, že se něco stane.
----Tak dokonči svojí modlitbu.

„Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen.“
----Víš, co by mi přineslo slávu? Z čeho bych měl opravdu radost?

Nevím, ale ráda bych to věděla. Chci ti dělat radost. Vidím, jak jsem si svůj život zpackala. A vidím, jak skvělé by bylo být jedním z těch, kdo jdou opravdu za tebou.
----Právě jsi zodpověděla mou otázku.

Vážně?
----Ano. To, co by mi přineslo slávu, je kdyby mě lidé, jako jsi ty, opravdu milovali. A vidím, že to se mezi námi děje. Teď, když některé z těch starých věcí vyšly najevo a jsou z cesty, těžko říct, co všechno spolu dokážeme.

Uvidíme, co se se mnou dá dělat, Pane.
----Ano, uvidíme.

Jak se modlit?

V jisté vesnici měli kněze, byl to svatý muž, a tak kdykoli byli lidé v nesnázích, utíkali se k němu o pomoc. On se pak vždy odebral do lesa na jedno zvláštní místo a odříkal zvláštní modlitbu. Bůh pokaždé jeho modlitbu vyslyšel a vesnici pomohl.

Když umřel a lidé byli v nesnázích, utíkali se o pomoc k jeho nástupci, což sice svatý muž nebyl, ale znal tajemství onoho místa v lese a znění té modlitby. Řekl tedy: "Pane, ty víš, že nejsem svatý muž. Ale kvůli tomu bys mým lidem nikdy nepřihoršil, že ne? Poslechni si tedy prosím mou modlitbu a stůj při nás." Bůh jeho modlitbu vyslyšel a vesnici pomohl.

Když i ten umřel a lidé se ocitli v nesnázích, šli požádat o pomoc jeho nástupce, který znal sice modlitbu, ale ne místo v lese. Řekl tedy: "Co ti záleží na místech, Pane? Copak tvá přítomnost neposvěcuje kterékoli místo? Poslechni si tedy prosím mou modlitbu a stůj při nás." A Bůh znovu jeho modlitbu vyslyšel a vesnici pomohl.

Pak i ten umřel, a když se lidé ocitli v nesnázích, šli požádat o pomoc jeho nástupce, který neznal ani místo v lese, ani modlitbu. Řekl tedy: "Jistě ti nejde o přesné znění, Pane, ale o upřímnost prosby člověka v nesnázích. Vyposlechni si tedy prosím mou modlitbu a pomoz nám." A Bůh znovu jeho modlitbu vyslyšel a vesnici pomohl.

I tento muž zemřel, a když se lidé ocitli v nesnázích, obrátili se na jeho nástupce. Ale tento kněz více hleděl na peníze než na modlitbu, a tak vždycky Bohu řekl: "Co jsi to za Boha -- ačkoli jsi schopen hravě řešit problémy, které jsi beztak sám zapříčinil, přesto odmítáš hnout prstem, dokud před tebou nepoklekneme na nezačneme úpěnlivě prosit? Víš co, nalož s těmi lidmi, jak uznáš za vhodné." Poté se hned vrátil k tomu, co měl zrovna na práci. A Bůh opět jeho modlitbu vyslyšel a vesnici pomohl.

Ráda se modlím podle veršů z Bible.

Třeba za nevěřící přátele jsem si našla verše vyzývající k pokání a o pokání:

Mt 3,2; Mk 1,4; Mk 1,15; Sk 3,19; Sk 11,18; Sk 26,20; Ř 2,4; 2K 12,21; Zj 2,21; Zj 3,19

Potom jsem si je spojila v jednu větu:

"Bože, ať Tvoje dobrotivost ji/ho povolá k činění pokání, vzpamatuj ji/ho, dej ji/mu čas, ať se v pokání obrátí k Tobě, aby byly smazány její/jeho hříchy a věřil/a evangeliu, aby dosáhl/a života a podle toho žil/a, odvrátil/a se od své nečistoty, necudnosti a bezuzdnosti."