Grano Salis - Co je manipulace a jak jí čelit

Na téma manipulace, přesněji psychologická manipulace už bylo napsáno mnohé, snad nebude na škodu, když se i já zamyslím nad tímto tématem a přinesu několik svých postřehů a zkušeností, i když jistě nepřinesu nic nového ani nic s čím by se každý z nás už nějakým způsobem nesetkal. Nejprve si definujeme, co je to psychologická manipulace : Jedná se ve své podstatě o postup (lépe řečeno sérii postupů), jak přimět druhou osobu (případně skupinu osob), aby se chovala v souladu s mými představami a zároveň se (pokud možno) domnívala, že si toto chování vybrala naprosto svobodně a bez nátlaku.

Dále si musíme říci dvě nepříjemné věci: 1. Každý z nás někdy manipuloval (manipuluje, bude manipulovat) 2. Každý z nás byl někdy manipulován (je a nebo bude) Osobně spatřuji původ manipulace již v rajské zahradě, kdy had řekl ženě:..budete jako Bůh znát dobré i zlé. A zde je kořen všeho: Bůh je jediná bytost, která, chová-li se podle výše uvedené definice, nemanipuluje, nýbrž vykonává svou Božskou pravomoc. Ano, pouze Bůh má svrchované právo vyžadovat, aby se jeho stvoření chovalo podle jeho svrchované a dokonalé vůle a pouze v této poslušnosti Jemu samému můžeme nalézt nikoliv pouze pocit svobody, ale skutečnou a pravou a jedinou existující svobodu, která je v našem Pánu Ježíši Kristu. Ano, člověk má od počátku tendenci se chovat jako Bůh, jako ten kdo zná co je dobré a zlé, především ovšem pro druhého člověka, protože jeho vlastní život o tom mnohdy příliš nesvědčí. (zde je dobré zmínit podobenství Pána Ježíše o třísce a trámu). Manipulace se děje v zásadě ze dvou možných pohnutek, a to: -získat manipulací osobní prospěch -naprosté přesvědčení, že jen má představa chování je správná a nutná pro život toho druhého. První pohnutka je jednoznačně zavrženíhodná, ovšem v tom druhém případě si musíme říct, že ten člověk to v podstatě „myslí dobře“ a já bych dokonce řekl, že je to mnohanásobně častější. Ještě je tu jedno lidské chování, které splňuje výše uvedenou definici a přitom není vždy manipulací, a to je výchova dětí. Ovšem je nutné říci, že i tady se hříšný člověk pohybuje na ostří nože s mnoha šlápnutími vedle. Kdy se vlastně z výchovy stává manipulace a naopak? Zde se opět vrátíme k Bohu a vezme si za vzor našeho dokonalého Otce: Jednáme-li na základě jasných životních zkušeností, chápeme-li v co nejvyšší míře duši a myšlení našeho dítěte a směřuje-li naše směrování k svobodě dítěte od zlých věcí a jeho ochraně, jedná se o výchovu. Dostaneme-li se za hranice této definice, pak se téměř nebojím říct, že se jedná už o manipulaci. Tento obraz výchovy samozřejmě neplatí pouze v rodině, ale i třeba v církvi, kde jej lze vztáhnout na vedení a ukazuje i na to, kdy se pastýř už stává manipulátorem a naopak. A jak se manipulaci bránit? Odpověď je jednoduchá: těžko! Za prvé musíme sami zjistit, že jsme manipulování a i to bývá velkým problémem, nám věřícím je jistě v tomto směru měřítkem svaté Písmo, pokud se tedy pastýř či jiná autorita v církvi odchyluje od jasné směru a smyslu Písma a vykládá si např. příkaz Pána Ježíše:“Čiňte mi učedníky!“ ve smyslu „Čiňte si učedníky!“ nebo „Kdo chce být mezi vámi největší, buď služebníkem všech“ ve smyslu „Kdo je mezi vámi největší, ať všichni skáčou jak píská“, můžeme začít větřit, že něco není v pořádku. Ne vždy je to však tak jasné, jako v těchto případech a můžeme si říci, že manipulace se v plné síle a rozpoznání projeví až poté, co se proti ní alespoň částečně postavíme. A dostáváme se k bodu číslo dvě, tzn. Postavit se otevřeně proti manipulaci. Manipulaci totiž nelze ignorovat, manipulátor vyžaduje naprosté podrobení se jeho vůli, názoru atd. A proto jsou tři možné cesty, jak se s manipulací vypořádat: 1. podrobit se 2. jít do přímého střetu 3. utéct Pokud si někdo snad myslí, že se lze s manipulací vyrovnat jiným způsobem, pak se velice mýlí. Dokonce bych řekl, že se tragicky mýlí. Možnost číslo jedna považuji za nejhorší možnou, protože manipulace se bude neustále stupňovat a stejně se nakonec ve finále pravděpodobně nevyhneme jednomu z dalších dvou bodů (pokud rovnou nezvolíme sebevraždu). Samozřejmě všechny tyto body mohou platit pouze v případě rozeznané manipulace, a pokud manipulátor zjistí, že nesouhlasíme, tím spíše se na nás zaměří. Druhá možnost je asi nejbolestnější a vyžaduje „skutečné muže“, je to jediný způsob, kdy může dojít ke skutečnému vyřešení problému, ovšem tato naděje je velice malá, bude nás to stát mnoho modliteb i sil a je vysoká pravděpodobnost, že nakonec stejně vše skončí možností číslo tři. Dalším problémem je, že pravděpodobně budeme většinou v situaci, kdy to s námi manipulátor „myslí dobře“ a musíme si uvědomit, že si své jednání neuvědomuje a svým jednáním mu můžeme dokonce v jistém smyslu ublížit. Obzvlášť nepříjemné je pokud se jedná o našeho blízkého nebo o člena rodiny. Ovšem pokud v této zkoušce s Boží pomocí člověk obstojí bez hořkosti, pomluv a uchová lásku, je na nejlepší cestě stát se pravým následovníkem našeho Pána Ježíše. A nakonec poslední možnost: „Kdo uteče, ten vyhraje!“. Je vhodná pro ty, kteří nechtějí zapřít pravdu a přece si netroufají jít do otevřeného konfliktu nebo v jeho průběhu zjistili, že je nad jejich síly. Na závěr chci říct, že na toto téma nemám ani vzdělání ani jinou kvalifikaci a že si nechci dělat patent na rozum a vnucovat někomu své pohledy. Napsal jsem pouze podle svých zkušeností a pochopení daného problému jaký je můj náhled v této věci. Snažil jsem se tento článek napsat s lehkým nadhledem a mírnou nadsázkou a nechci nikoho manipulovat, aby jej bezvýhradně přijal :-))).

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace