Grano Salis - Nebezpečí evangelikální zbožnosti

Z Kazatelské konference CB (P.Černý): Jedna se o kapitolu z prednasky 'V čem mě obohatila zbožnost evangelikálního hnutí?' dostupne na http://www.cb.cz/vydavat-odbor/cernyp.htm 'Člověk je tak rozporuplnou a záludnou bytostí, že ze silných a kladných důrazů se mohou stát pokušení a modly.

1. Soustředění na okrajové a nepodstatné věci Prvním velkým nebezpečím evangelikální zbožnosti je tendence zaměřit se na věci druhotné důležitosti. Samozřejmě, že celé biblické učení je důležité. Ale přece jen některé věroučné výpovědi jsou centrální a některé druhotné. K centrálním nepochybně patří Ježíšovo narození, Ježíšův život, ukřižování a smrt, vzkříšení. Druhotné je, jestli někdo z nás považuje Jobovu knihu za historický příběh, nebo za literární dílo, které vyučuje biblickou pravdu. Jestliže vyučujeme, že Ježíš Kristus je Boží Syn a vstal z mrtvých, pak vyučujeme základ, nebo páteř evangelia. Jestliže vyučujeme dvojí predestinaci, (předurčení nejen ke spáse, ale i k zavržení), pak vyučujeme věc druhotné důležitosti. (I nejlepší teologové stejně totiž predestinaci rozumí asi jako porodní bába turbině). Jestliže vyučujeme o 2. příchodu Ježíše Krista, pak vyučujeme o základech. Jestliže ale vyučujeme, že Ježíš přijde před tisíciletým královstvím, nebo po něm, anebo bereme tisícileté království jako určitý symbol, pak vyučujeme o věci druhotné záležitosti. Jsem přesvědčen, že testem ortodoxie se nesmí stát např. naše hodnocení glosolalie, nebo naše chápání a vysvětlení inspirace Bible. To, co Bible neučí jasně a zřetelně, nesmí se stát mírou posuzování pravověrnosti. V této věci se děje mnoho zbytečného dělení, obviňování a tvrdého odsuzování. Už zmíněný Augustin vyslovil moudrou a osvobodivou pravdu: "In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas." 2. Sektářská mentalita Toto druhé nebezpečí je spojeno s prvním. Kdo povýší druhotné věci na podstavec základů víry, ten má obvykle blízko k sektářskému odsuzování druhých. Sektářská mentalita má živou půdu v prostředí, kde se zápasí o čistotu učení a čistotu života. Sektářská mentalita může kvést v probuzeneckých hnutích, kde se usiluje o posvěcení a čistotu. Tam je prostředí, kde velmi snadno může vybujet plevel zákonictví, pýchy a separace. Kolikrát jsem toto se zármutkem viděl u nejvěrnějších, nejpoctivějších a nejupřímnějších křesťanů, když si nedali sloužit od druhých. Prostředí upřímného duchovního zápasu má blízko k mentalitě oddělování se od druhých a odsuzovaní druhých. Někdy se tato mentalita objevuje i tam, kde se zamění biblické normy, za kulturní formy. Jako příklad uveďme posuzování díla druhých křesťanů. Evangelista Billy Graham byl velmi těžce obviňován, napadán a odsuzován, když jeho evangelizace začaly mít podporu širšího spektra křesťanských církví. Třeba proto, že spolupracoval s lidovými církvemi a dokonce s římskými katolíky. 3. Příliš jednostranný pohled na spasení v Kristu To je obrovský problém v některých zemích. Někteří křesťané uznávají jen evangelizaci a opovrhují sociální prací (diakonií). Nestarají se o problémy vezdejšího života. Jiní zase naopak preferují diakonii a opovrhují evangelizací. Tito křesťané nechápou šíři biblického hloubku učení o spáse a důsledky přijetí spásy nejen pro věčnost, ale také pro vezdejší život. 4. Bibliolatrie Jde o problém až nenáležitého zbožšťování Bible. Touha ochránit pravdivost a nemylnost Bible se může zvrhnout v tvrdý fundamentalismus. Inspirace je chápána jako přímý diktát. Nebo jako Bible, která přímo spadla s nebe na zem. Snad by se to dalo znázornit tím, že jedna křesťanská instituce si na zeď nechala namalovat více než 10 m velkou postavu Krista, jak na ruce nese světu Bibli. Při vší úctě k Bibli, by bylo lepší, kdyby malíř namaloval raději 10 metrů velkou Bibli, jak nese světu Krista. I když rozdáváme a kolportujeme Bible a křesťanskou literaturu, přece nedáváme v prvé řadě lidem literu, ale chceme jim prostřednictvím Písma svatého přinést Krista. Uctíváme Krista, ne Bibli. Proto reformace odvrhla adorování a líbání Bible. Proto bratři ze staré jednoty zařadili Bibli mezi věci služebné. Spása je v živém Kristu. Bible nám přináší autentickou a spolehlivou informaci, je promluveným a napsaným Božím slovem. Klasická formulace křesťanské teologie zněla: Christus Rex et Dominus Scripturae.'

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace