poslal Majka2
Odpověď bohatých na psaní Kristovo
Vůbec nás nepřekvapuje, že nás upozorňuješ na hlasy chudých, které se k Tobě neustále ozývají. I my je musíme často poslouchat. Prosíme Tě ale, abys nedopřával slechu jen ukřivděným nuzákům a ničemníkům, ale abys vyslechl i nás. Víme, že kdybys měl lidi soudit jen podle jejich nářků a žalování, museli bychom tento spor prohrát. Ale my věříme, že dáš ve své spravedlnosti i na náš hlas a že soud neprohrajeme.
Chceme Tě upozornit na to, že si chudí zvykli naříkat víc, než je opravdu bolí. Jen bědují a stěžují si na svoji bídu, ale přitom nevyvíjejí žádné úsilí k tomu, aby se z ní dostali. Sami nad sebou by měli plakat, protože si za svoji bídu mohou sami. Vždyť Ty jsi řekl, že “žehnáš těm, kteří se bojí Hospodina, jak malým, tak velkým ” (Ž 115,13) Řekl jsi: “ Žijte v Hospodinově bázni, jeho svatí, vždyť kdo se ho bojí, nemají nedostatek ” ( Ž 34,10) Sám David říká : “Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb ” (Ž 37,25) Ty bys určitě předivným způsobem zajistil spokojený život těm lidem, kdyby se svojí leností, rozpustilostí a špatnostmi od Tebe neodvraceli. Cožpak je naší povinností krmit lenochy a podporovat ty, které Ty nepodporuješ ?
Pomáhat těmto lidem přeci nemá smysl. I když je něčím obdarujeme, neváží si toho, náš dar promrhají a za krátko se zase topí ve stejné bídě. Je-li jim milejší být chudými ve své pohodlnosti, ať si jsou. Proč se s nimi máme stále zlobit ? Ať pracují a budou mít všechno, co k životu potřebují ! Nebralo by konce, kdybychom měli každému povaleči donekonečna udělovat almužny. O všechno bychom se připravili a nakonec bychom neměli nic ani my, ani oni. Ty jsi nám daroval naše hřivny k tomu, abychom z nich přinášeli užitek, a ne k tomu, abychom je lehkomyslně promarnili.
Oni naříkají, že jsme nemilosrdní. Ale ať řeknou, ke komu jsme nemilosrdní! Ano, k těm, kteří si nezaslouží, aby se nad nimi někdo smiloval. Proč bychom měli rozdávat hrsti zlata lidem slepým, nuzným, chromým a jinak postiženým, když k nám přicházejí ? Stačí snad dát jim drobnou minci, kousek chleba. Kdo nás za to může obvinit ? Musíme si všímat i toho, jestli žebrák není podvodník. On nám po pravdě neřekne, kolik chleba a peněz už vyžebral. Ty sám jsi řekl: “Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině ” To přeci nemůže být hřích, když jsme na své jmění opatrní ! Čím víc se chudým dává, tím víc utrácejí a ničeho si neváží. Laciný zisk je vede k pohodlnosti. Ani lidé zcela bídní si nemohou stěžovat. Každá obec má pro ně stranou peníze a stará se o ně. A co na tom, že krom toho nejnutnějšího nic nemají ? Zase jsou ušetřeni velkých starostí, které máme my. Chtějí na nás, abychom jim půjčovali na dluh. Ale ty říkáš: “Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí. ” (Přís. 11,15) Někteří z nás přišli o většinu majetku jen proto, že se zaručili za chudé.
Nelíbí se jim, že k nim máme malou úctu. Kdyby raději mlčeli! Což se jim máme klanět jen proto, že jsou chudí ? Spíš oni by si měli vážit nás. Tím, že nám dopřáváš hojnost v životě, že nám svěřuješ mnohé dary, dokazuješ, že nás máš rád, a to víc nežli je. Každý hospodář vyžaduje od svých podřízených úctu. Tvůj majetek, Bože, jsi nám dal do rukou, abychom ho jako věrní hospodáři spravovali. Což tedy nemáme právo na to, aby si nás chudí vážili ?
Stěžují si, že je obíráme o jejich majetek. Vždyť co si od nich můžeme vzít, když skoro nic nemají. A když jim něco sebereme, zaplatíme za to. Z toho všeho je vidět, že nářky chudých jsou neoprávněné že nestojí na poctivém základě. Skládáme naději ve Tvoji spravedlnost, že lenochy zanecháš v nouzi. Věříme, že nám, kteří starostlivě pečujeme o tebou svěřený majetek, požehnáš. Jsme přesvědčeni, že se Ti naše životy a naše práce líbí a že nás neopustíš.
Amen.
Dokončení Veřejná odpověď Ježíše Krista, v níž oznamuje bohatým i chudým svůj názor na jejich dopisy
Majka 2 ( H.M.)
majkajh@post.cz
