Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marek.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 170, komentářů celkem: 429696, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 529 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Willy
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116580895
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Jak věříme v Boha?
Vloženo Pátek, 18. duben 2003 @ 16:17:07 CEST Vložil: Bolek

Společnost poslal saldy

 Jak věříme v Boha? Ve velikonočním čase si křesťané na celém světě již 2000 let připomínají konec Kristova života. Přinášíme aktuální informace týkající se našich občanů a jejich vztahu k víře.

Statistiky potvrzují všeobecně známou domněnku, že u nás víra v Boha není tolik rozšířena jako v sousedních zemích. Podle informací ČSÚ vyplývajících z posledního sčítání obyvatel je v naší zemi nejvíce obyvatel bez vyznání - 59 % ( z toho 62,2 % nevěřících mužů a 56 % žen). K víře se přihlásila 32,1 občanů ČR. Z toho je věřících žen 35,5 % a mužů 28,6 %.
Nejvíce lidí, kteří se hlásí k víře je ve Zlínském kraji - 55,2 %, naopak nejméně v kraji Ústeckém - 15,8 %. Podle ČSÚ lze říci, že se nejvíce lidí bez vyznání nachází v severních Čechách a naopak nejvíce věřících je na východě republiky. Všeobecně známá převaha Moravy, co se týče náboženství, se ve statistikách potvrzuje.
Nejpočetněji je zastoupena Církev římskokatolická - 26,8 %, následuje Českobratrská církev evangelická - 1,1 %, 1 % lidí se hlásí k Církvi československé husitské, po 0,2 % získala Náboženská společnost Svědkové Jehovovi a Pravoslavná církev v českých zemích. 0,1 % občanů se přihlásilo k těmto církvím: Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Luterská evangelická církev a. v. v ČR, Křesťanské sbory, Evangelická církev augsburského vyznání v ČR, Církev řeckokatolická, Církev bratrská a Církev adventistů sedmého dne. Ostatní a nepřesně určené církve potvrdilo v sčítání obyvatel 1,9 % občanů. ZÁJEM O STUDIUM NA TEOLOGICKÝCH VYSOKÝCH ŚKOLÁCH

Univerzita Karlova v Praze - Katolická teologická fakulta

Podle informací studijního oddělení v současné době studuje na fakultě v denním studiu 417 posluchačů. Na škole se vyučují obory: Magisterský studijní program teologie, obor katolická teologie (prezenční studium), bakalářský studijní program teologie, obor náboženské nauky (kombinované studium) a bakalářský studijní program obecná teorie a dějiny umění a kultury, obor dějiny křesťanského umění (presenční studium). Pro akademický rok 2002/2003 bylo celkem přijato:
a) do prezenčního magisterského studia -- 50 uchazečů, 34 mužů a 16 žen;
b) do kombinovaného magisterského studia - 90 uchazečů, 52 mužů a 38 žen. Počet přihlášených uchazečů je ovlivněn zejména čtyřmi faktory: Nejistotou o budoucnosti fakulty, zprávou o tom, že na místo zanikajícího magisterského studijního programu "učitelství pro střední školy" je připravována akreditace programu bakalářského, nízký počtem uchazečů z řad kandidátů kněžství přicházejících z Teologického konviktu v Litoměřicích a samozřejmě i zprávou o tom, že prezenční studium bude skutečně otevřeno všem. Univerzita Karlova v Praze - Husitská teologická fakulta
Studijní oddělení podalo informaci o tom, že v současné době studuje na fakultě 682 posluchačů. V akademickém roce 2000-2001 to bylo 547 posluchačů a v loňském roce 2001-2002 navštěvovalo školu 632 studentů. Děkan fakulty UK HTF Prof.Dr. Ján Liguš, PhD potvrdil, že počty studentů jsou v posledních letech přibližně stejné, spíše se mírně zvyšují. Škola je otevřena všem, nebrání se ani vyššímu počtu dívek-studentek. Fakulta vyučuje tyto obory: Husitská teologie - teologický kmen, reliogionistika, judaistika, psychosociální vědy a učitelství náboženství, etiky a filozofie.
Děkan Ján Liguš se též vyjádřil k nastávajícím velikonočním svátkům: "Každá církev slaví svátky vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých odlišněji, ritus všech církví je jiný. Je však zachována stejná myšlenka: Ježíš Kristus přemohl smrt i umírání svým zmrtvýchvstáním, takže smrt není posledním slovem v lidském životě. Ti, kteří jsou věřící v něho, smí žít vírou, že smrtí vstupuji do bezprostředního vztahu k Bohu ve smyslu slov apoštola Pavla: "Smrt je pohlcena. Bůh zvítězil" (1K 15, 54). Velikonoce jsou svátky vítězství Ježíše Krista nad smrti, který po smrti odešel do nebe a odtud opět přijde na zem." VELIKONOCE V KATOLICKÉ CÍRKVI
Již 40 dní před velikonočním týdnem (počínaje Popeleční středou) se na ně připravují půstem, oslavy pokračují i dalších 50 dní poté, do neděle Seslání Ducha svatého (letnice).
Již před naším letopočtem konali židé sedmidenní slavnost přesnic (Pesach - svátek nekvašených chlebů) na památku jejich vysvobození z Egypta, odkud je Mojžíš vyvedl kolem roku 1300 před naším letopočtem. Na tuto slavnost křesťanská církev navázala svými Velikonocemi. V roce 325 Nicejský sněm rozhodl, že velikonoční neděle se bude slavit první neděli po prvním jarním úplňku.
Události velikonočního (pašijového) týdne:
Květná (Palmová) neděle (letos 13. dubna) - Připomíná příjezd Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými listy či zelenými ratolestmi.
Modré pondělí - Pondělku se říká modré podle látky, která se v kostele na oltáři v ten den vyvěšuje.
Černá (škaredá) středa - Den, kdy Jidáš zradil Krista.
Zelený čtvrtek - Den poslední večeře Páně, při níž se Ježíš loučil s apoštoly; zelený se mu říká podle zeleniny, kterou jedí židé v tento den.
Velký pátek - Den ukřižování Ježíše Krista. V katolické církvi je dnem nejhlubšího smutku a největšího půstu v roce. U protestantů je však nejslavnějším hodem a svátkem zasvěceným.
Bílá sobota - Nesvítilo se ani v kostele, ani v domech. Před kostely lidé z vlastních polínek zakládali "nový oheň". Opět se rozezní zvony, jež utichly ve čtvrtek. ČSÚ


" Jak věříme v Boha?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.12 sekundy